Hlavní obsah

Čtvrtina Ukrajiny je zaminovaná a kontaminovaná nevybuchlou municí

2:28
2:28

Poslechněte si tento článek

Z Ukrajiny se v průběhu války stává jedna z nejvíce zaminovaných zemí světa. Minami a nevybuchlou municí je kontaminovaná čtvrtina ukrajinského území. Je to větší plocha, než je třeba rozloha Anglie.

Foto: Valentyn Ogirenko, ČTK/AP

Minové pole u vesnice Hrebelky na Ukrajině

Článek

Nevybuchlá munice a miny podle ukrajinské státní záchranné služby od začátku války zranily více než tisícovku civilistů, přičemž 359 lidí včetně 18 dětí zemřelo. Hrozba, kterou představují, nutí lidi vyhýbat se silnicím, lesům, polím i parkům.

Miny tradičně sestávají z výbušniny, kterou aktivuje oběť; jsou nastaveny tak, aby detonovaly, když na ně někdo šlápne, když se zatáhne za napínací drát, nebo dokonce jen když se jich někdo dotkne nebo s nimi pohne.

Dodávají se ve všech tvarech a velikostech v závislosti na tom, na co se chtějí zaměřit. Sovětské síly v Afghánistánu třeba používaly malé výbušniny ve tvaru motýla. Ty dodnes mrzačí děti, které je ze zvědavosti seberou.

Foto: Reuters

Ukrajinští ženisté hledají miny ve Svjatohirsku na východní Ukrajině

Expert OSN na odminování Paul Heslop podle listu The Guardian uvedl, že po Ukrajině je „roztroušen“ více než milion min.

„Rusové se při ústupu činili. Rozmisťovali protitankové i protipěchotní miny,“ řekl. „Z bojů je zde také obrovské množství granátů, raket a minometných střel, zejména v nárazníkové zóně, kde má dělostřelectvo dostřel zhruba 20 mil (kolem 32 kilometrů),“ uvedl Heslop.

„Při čištění zmíněných oblastí narážíme na rozsah zaminování a kontaminace nevybuchlou municí, jaký jsme dosud nikde neviděli,“ doplnil.

Mina připravila matku o dvě děti

Ljudmila Kryvorotková žije v těžce ostřelovaném Chersonu na jihu Ukrajiny. V zimě 2022 se společně se svými čtyřmi dětmi snažila město opustit. Chtěla se dostat na venkov k příbuzným. Nevěděla ale, že ustupující armáda nastražila miny a nálože a proměnila výpadovku z Chersonu ve smrtící past. Auto, v němž Kryvorotková s dětmi cestovala, na jednu z min najelo.

„Dvě z mých dětí – můj devatenáctiletý syn a moje dvaadvacetiletá dcera – zemřely na místě. Ztratila jsem vědomí a moje nejmladší dcera byla těžce zraněna. Můj čtrnáctiletý syn Mychajlo utrpěl otřes mozku, ale vytáhl nás z vozidla,“ říká. Podařilo se jim dojít do nejbližší vesnice, kde se jich ujali vojenští zdravotníci.

Ljudmila měla propíchnutou plíci a zlomená žebra a její nejmladší dcera se zraněními v obličeji a hrudníku měla štěstí, že přežila. „Drží mě tu dva hroby, ale stejně nemáme kam jít. Nikde není bezpečno, země je zamořená,“ uzavřela svůj příběh.

Ukrajina odstoupila od Ottawské úmluvy

Ukrajinský parlament v polovině července schválil zákon, kterým země oficiálně odstoupila od Ottawské úmluvy zakazující nasazení protipěchotních min.

Úmluva byla přijata v roce 1997 v Oslu, v Ottawě pak předána k podpisu. V platnost vešla 1. března 1999. Česká republika ji oficiálně ratifikovala 26. října 1999.

Signatářem ovšem nejsou například USA, Izrael, Čína nebo Rusko.

V posledních měsících od úmluvy odstoupilo několik evropských zemí: Estonsko, Lotyšsko, Litva nebo Finsko. Všechny přitom uvedly, že se k tomuto kroku uchýlily kvůli hrozbě, kterou představuje Ruská federace.

Výběr článků

Načítám