Článek
Tyto střely jsou schopné zasáhnout cíl až do vzdálenosti 250 kilometrů a díky technologii stealth jsou obtížně zachytitelné radarem.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov podle listu v souvislosti s nimi opět přiostřil rétoriku na adresu Západu. Hovořil o „chybném rozhodnutí“, které bude mít „mnoho důsledků pro ukrajinskou stranu“. „Přinutí nás totiž přijmout protiopatření,“ dodal výhrůžně.
Další červená linie
Rakety dlouhého doletu Storm Shadow/SCALP jsou další z „nepřekročitelných červených linií“, které Kreml a ruský prezident Vladimir Putin od začátku vpádu na Ukrajinu nepřestává vyznačovat a jež Západ po počátečním váhání stále překračuje.
Francie dodá Ukrajině rakety s dosahem 250 kilometrů. Pro Kyjev to bude mít „mnoho důsledků“, hrozí Kreml
Dánská stíhačka F-16 ve Fighter Wing Skrydstrup poblíž Vojens v Dánsku
Jednou z takových „červených linií“ bylo podle listu The Washington Post rozhodnutí amerického prezidenta Joea Bidena pomoci Ukrajině získat letouny F-16. Prezident Putin tehdy tvrdil, že to změní válku a přivede Washington a Moskvu do přímého konfliktu. „Jiskřilo se“ také kolem dodávek protiraketového systému Patriot, obzvlášť když Ukrajinci ohlásili, že s ním dokážou sestřelovat ruské hypersonické rakety Kinžal.
Protiraketový systém Patriot v akci
Varování přišlo za javeliny, HIMARS i leopardy
Apokalyptická varování ruského vůdce či jeho mluvčího podle listu provázela západní dodávky raket Javelin a Stinger, salvových raketometů HIMARS, pokročilých systémů protitankové obrany, dronů, vrtulníků či tanků M1 Abrams či německých leopardů nebo americký příslib dodávek kazetové munice.
Palba z raketometu HIMARS na Ukrajině
Putin zatím ani jednu ze svých hrozeb nesplnil a jeho blafování dalo Západu odvahu pokračovat ve vyzbrojování Ukrajiny, jak sám uzná za vhodné. A nezabraly ani ruské jaderné hrozby – Moskva má k dispozici největší jaderný arzenál na světě – včetně rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku.
Opatrnost je ale stále namístě
Experti ale nabádají k opatrnosti: zvládnutí rizika eskalace zůstává pro amerického prezidenta Joea Bidena a další západní představitele jedním z nejobtížnějších aspektů války. „Problém je v tom, že neznáme skutečnou červenou čáru. Je v hlavě jednoho člověka a může se ze dne na den změnit,“ řekl Maxim Samorukov, odborník na Rusko z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír (Carnegie Endowment for International Peace).
Prubířským kamenem budou v nejbližších hodinách přísliby a závěry, které pro Ukrajinu vyplynou ze summitu NATO ve Vilniusu.
Biden: Použití taktických jaderných zbraní Putinem je „reálné“
