Článek
„Máme dohodu. Rozhodnutí poskytnout Ukrajině podporu pro období 2026 až 2027 ve výši 90 miliard eur bylo schváleno. Zavázali jsme se, splnili jsme to,“ oznámil Costa čtyři minuty před třetí hodinou páteční středoevropského času na sociální síti X.
„Hlavní otázka byla Ukrajina, kde jsme až doteď o tom jednali. Jak jsem avizoval, Česká republika nechce ručit za žádné tyto půjčky ani garance,“ řekl premiér Babiš po jednání. Velká diskuse byla podle Babiše o zmrazených ruských aktivech. „Já myslím, že tyto peníze se mají vzít, až skončí válka,“ sdělil český premiér.
„Pokud v tom budou chtít nějaké státy pokračovat, je to jejich problém. Většina lídrů vůbec nerozuměla navrženému plánu, jak s tím naložit,“ řekl o reparační půjčce Babiš. „Nakonec bylo domluveno, že se poskytne půjčka 90 miliard eur na léta 2026 a 2027 s tím, že Česká republika neručí v žádném případě za jednu ani druhou půjčku, pokud by to nastalo,“ popsal Babiš.
Doplnil, že zatímco Slovensko a Maďarsko závěry odmítly, Česko je odsouhlasilo s tím, že neručí za úvěry, které budou poskytnuté. „My podporujeme Ukrajinu, podpořili jsme závěry, jedině s výjimkou, že nechceme ručit za úvěry,“ popsal premiér.
Za půjčku má Evropská unie ručit rezervou v unijním rozpočtu. Půjčka, kterou si EU vezme na finančních trzích, má být podle informací ČTK pouze dočasným řešením. Technické a právní práce na takzvané reparační půjčce garantované zmrazenými ruskými aktivy deponovanými v rámci Evropské unie by totiž měly v nadcházejících měsících pokračovat.
Jednání o Ukrajině mělo být původně prvním bodem programu čtvrteční schůzky unijních prezidentů a premiérů, nakonec si ale státníci jen vyslechli projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a následně začali řešit jiná témata, konkrétně rozšíření EU a během oběda rovněž rozpočet Unie na období 2028-2034. Obtížné téma budoucího financování Ukrajiny si nechali na později, nicméně vyjednávání podle portálu Politico pokračovalo v kuloárech.
Belgie stále žádá záruky
Belgický premiér Bart De Wever ještě před summitem uvedl, že požaduje, aby celá Evropská unie nesla riziko při využití ruských zmrazených aktiv v EU na pomoc Ukrajině. Chtěl od ostatních závazné písemné záruky, že se budou podílet na případné náhradě škod, protože hlavní část zmrazených ruských aktiv je držena v evropském depozitáři cenných papírů Euroclear právě v Belgii. Ta se ale obává, že Moskva by se kvůli získání svých aktiv mohla obrátit na soud.
Šéfka Evropské komise dopředu řekla, že ze summitu Evropské unie neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Podobně se vyjádřil Costa.
„Nyní máme jednoduchou volbu: buď dnes peníze, nebo zítra krev,“ řekl před začátkem summitu polský premiér Donald Tusk. Poukázal na to, že bez dohody o financování Ukrajiny hrozí nebezpečí nejen Ukrajině, ale celé Evropě.
