Článek
Jednání o Ukrajině mělo být původně prvním bodem programu čtvrteční schůzky unijních prezidentů a premiérů, nakonec si ale státníci jen vyslechli projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a následně začali řešit jiná témata, konkrétně rozšíření EU a během oběda rovněž rozpočet Unie na období 2028-2034. Obtížné téma budoucího financování Ukrajiny si nechali na později, nicméně vyjednávání podle portálu Politico pokračovalo v kuloárech.
Evropská komise navrhla dvě možnosti financování Ukrajiny, která se už skoro čtyři roky brání ruské agresi. Jednou je půjčka, kterou by si EU vzala na finančních trzích a za kterou by ručila rezervou v unijním rozpočtu. To by ale muselo být schváleno jednomyslně, což je podle mnohých nepředstavitelné, zejména vzhledem k postoji Maďarska.
Podle mnohých unijních lídrů, například i Německa, je tak jedinou možnou cestou druhá varianta, a sice využití reparační půjčky, kde by stačilo schválení kvalifikovanou většinou. K tomu má ale výhrady Belgie, ale i Maďarsko, Slovensko či Česko.
Belgie stále žádá záruky
Belgický premiér Bart De Wever ještě před summitem uvedl, že požaduje, aby celá Evropská unie nesla riziko při využití ruských zmrazených aktiv v EU na pomoc Ukrajině. Chce od ostatních závazné písemné záruky, že se budou podílet na případné náhradě škod, protože hlavní část zmrazených ruských aktiv je držena v evropském depozitáři cenných papírů Euroclear právě v Belgii. Ta se ale obává, že Moskva by se kvůli získání svých aktiv mohla obrátit na soud.
Šéfka Evropské komise řekla, že ze summitu Evropské unie neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Podobně se vyjádřil předseda Evropské rady António Costa.
„Nyní máme jednoduchou volbu: buď dnes peníze, nebo zítra krev,“ řekl před začátkem summitu polský premiér Donald Tusk. Poukázal na to, že bez dohody o financování Ukrajiny hrozí nebezpečí nejen Ukrajině, ale celé Evropě. Unijní představitele tak v Bruselu nejspíš čeká dlouhá noc naplněná jednáním.
