Článek
„Na tomto zasedání Evropské rady máme jeden hlavní cíl, a tím je mír pro Ukrajinu … a k tomu Ukrajina potřebuje zajištěné financování na příští dva roky,“ cituje list Politico von der Leyenovou.
„Neodejdeme z Evropské rady bez řešení financování Ukrajiny na příští dva roky,“ slíbila.
„Pro toto nadcházející zasedání Evropské rady jsem navrhla dvě různé možnosti, jednu založenou na aktivech a druhou na půjčkách EU. A my se budeme muset rozhodnout, kterou cestou se chceme vydat,“ nastínila von der Leyenová, v čem tkví jádro sporu.
Evropské státy se mohou dohodnout na společné půjčce pro Ukrajinu, nebo přistoupí k použití zmrazených ruských aktiv.
Druhou možnost, prosazovanou především Německem, severskými zeměmi a také některými východoevropskými státy, na čtvrtečním jednání odmítl maďarský premiér Viktor Orbán. Podle něj je použití aktiv mrtvé téma.
Babiš je pro společnou půjčku
Většina států s touto variantou souhlasí, proti se kromě Maďarska ale staví Slovensko nebo Belgie, protože většina ruských aktiv je zmrazena právě v Bruselu ve společnosti Euroclear. Brusel se bojí, že by pak Rusové pouze po Belgii vyžadovali peníze zpátky skrz soud. Proto se snaží zajistit, aby případné riziko pokryly všechny členské státy.
Myšlenku společné půjčky zemí EU podle webu Politico prosazují především Belgie a Itálie.
Český premiér Andrej Babiš už myšlenku použití zmrazených ruských aktiv odmítl.„Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny ze strany EU, měla by být ale financována jako dosud, to znamená, že si Evropa půjčí. Žádné extra garance ČR dávat nebude,“ vzkázal před summitem.
