Článek
Body plánu zveřejnilo ve zjednodušené formě íránské velvyslanectví v Indii.
- Konec agrese
- Pokračující íránská kontrola Hormuzského průlivu
- Souhlas s obohacováním (uranu ze strany Íránu)
- Zrušení všech primárních sankcí (uvalených na Írán)
- Zrušení sekundárních sankcí
- Zrušení všech rezolucí Rady bezpečnosti OSN (týkajících se sankcí na Írán)
- Zrušení všech rozhodnutí Mezinárodní agentury pro atomovou energii (týkajících se Íránu)
- Zaplacení kompenzací pro Írán
- Stažení amerických bojových sil z oblasti (Blízkého východu)
- Ukončení války na všech frontách včetně té proti hrdinskému Islámskému odporu v Libanonu (tedy Hizballáhu, s nímž bojuje Izrael)
Další zdroje uvádějí trochu jinou podobu bodů, například list The Guardian v souvislosti s Radou bezpečnosti OSN neuvádí zrušení stávajících rezolucí, nýbrž přijetí nové rezoluce k mírové dohodě. Ve verzi, kterou předali novinářům íránští diplomaté, nebyl bod o obohacování uranu.
Odlišnou variantu také uvedla ČTK, kde je první a poslední bod ohledně konce agrese rozveden do tří:
- Úplné ukončení války v Iráku, v Libanonu a v Jemenu.
- Úplné a trvalé ukončení války s Íránem bez časového omezení.
- Úplné ukončení všech konfliktů v regionu.
Hormuzskému průlivu jsou vyhrazeny dva body, v prvním je jeho znovuotevření a v druhém vypracování protokolu a podmínek k zajištění svobody a bezpečnosti plavby v Hormuzském průlivu.
V podobě zveřejněné ČTK není překvapivě zmíněno stažení amerických bojových jednotek. Explicitní bod o obohacování uranu je skryt v zaobalené formulaci: „Írán se plně zavazuje, že nebude usilovat o získání jakýchkoli jaderných zbraní.“ Z té ovšem nijak neplyne, že by se Írán vzdal obohacování uranu, což vždy odmítal.
Nepřijatelné podmínky
Spojené státy opakovaně odmítly možnost, že by měl mít Írán právo obohacovat uran na svém území, což plán Teheránu ale obsahuje.
Těžko akceptovatelné také je, že by měl mít Írán kontrolu nad Hormuzským průlivem, kterým proplouvají tankery do Perského zálivu a z něj. Nejde sice o mezinárodní vody, polovina průlivu je ve výsostných vodách Ománu a druhá ve výsostných vodách Íránu, ale jeho blokování či kontrola je v rozporu s právem na volnou plavbu. Írán už nyní nechával proplout některé lodě, ovšem některé tankery mu musely platit mýtné až ve výši dvou milionů dolarů. Demokratický senátor Chris Murphy podotkl, že pokud by měl Írán kontrolu nad úžinou, mělo by to pro svět ničivý dopad.
Americký prezident Donald Trump body návrhu zatím nekomentoval. Řekl ale agentuře AFP, že o íránský „obohacený uran bude dokonale postaráno“. Je přesvědčen, že k jednání přesvědčila Írán Čína.
Sporná je také otázka americké přítomnosti v oblasti. Objevily se dvě podoby tohoto bodu. Ve vyjádření velvyslanectví v Dillí je opatrná formulace o stažení bojových sil. Spojené státy jistě stáhnou letadlovou loď i jednotky, které do oblasti byly vyslány kvůli válce. V jiných zdrojích se ale objevuje Íránem už dříve vyslovený a pro USA nepřijatelný požadavek na kompletní stažení amerických sil z Blízkého východu.
Také bod o ukončení bojů na všech frontách je nesplnitelný. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua sice příměří na 14 dní uvítala, ale uvedla, že se nebude týkat Libanonu. Když pákistánský předseda vlády Šehbaz Šaríf dohodu oznamoval, uvedl, že se týká všeho, včetně Libanonu.