Hlavní obsah

Už jsem přišla o tři děti. Afghánistán čelí drtivé krizi dětské podvýživy

Vážná krize dětské podvýživy v Afghánistánu, který ovládá islamistické hnutí Tálibán, zasahuje miliony dětí mladších pěti let. Agentura AP přinesla svědectví z nemocnice v provincii Badachšán, kde několikrát do týdne zemře kojenec na následky hladu a nemocí. Drtivá většina rodičů už přitom přišla o jednoho nebo více potomků. Ekonomická krize v zemi se prohlubuje a humanitární pomoc navíc čelí mezinárodním škrtům.

Děti v Afghánistánu umírají na podvýživu.Video: AP

Článek

Pouze dvanáct procent afghánských dětí ve věku 6–24 měsíců dostává správnou pestrou stravu v množství odpovídajícím jejich věku. Informují o tom humanitární organizace včetně Světového potravinového programu (WFP). Ten v srpnu podle AP uvedl, že Afghánistán zažívá nejprudší nárůst podvýživy dětí v historii.

Téměř 10 milionů lidí, což je čtvrtina afghánské populace, čelí akutní potravinové nejistotě. Jedno ze tří dětí trpí zakrnělým růstem.

„Už jsem přišla o tři děti, teď jen držím syna v náručí a bojím se, co bude dál,“ uvedla v nemocnici matka dvanáctiměsíčního Faisala, který bojuje s podvýživou a zápalem plic. Její dceři bylo v době úmrtí osm. Další dvě děti měly dva a půl roku.

Nemocnice se také momentálně stará o třináctiměsíční Asmu, která váží pouhé čtyři kilogramy, což je polovina běžné váhy takového dítěte. Na oddělení je hospitalizováno asi dvacet dětí a každý den přichází nové. Přibližně jedno dítě zde zemře každý třetí den.

V září také informovala britská BBC o příběhu manželů Ghulama a Nazo z afghánského Herátu, kteří během dvou let přišli o tři malé děti v důsledku podvýživy. Jejich tragédie je jen jedním z mnoha důkazů humanitární katastrofy, která v zemi postihuje miliony dětí a zůstává bez mezinárodní odezvy.

Vzít život sobě i dětem

„Cítím se tak provinile, že moje děti trpí hladem a já s tím nemohu nic udělat,“ uvedla Nazo. Přiznala, že zoufalství ji dovedlo až k úvahám o krajním řešení – vzít život sobě i dětem.

Akutním vyčerpáním, což je nejzávažnější forma podvýživy, trpí přibližně 3,5 milionu dětí. Přes 40 % dětí v některých oblastech navíc vykazuje známky zakrnění, což je jedno z nejvyšších čísel na světě, informuje Unicef.

Za alarmující situací stojí podle organizací kolaps ekonomiky, omezení mezinárodní pomoci i další faktory, které vedou k nevratným zdravotním dopadům. Děti trpící podvýživou čelí opožděnému vývoji, snížené mentální kapacitě a zvýšenému riziku úmrtí – ztráty, které mohou ovlivnit celou generaci.

Nedávné rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa o výrazném omezení zahraniční pomoci spolu s přetrvávajícím suchem v zemi zásadně omezilo kapacity světových humanitárních organizací tamním obyvatelům pomoci, což potvrzuje i WFP. Potravinovou pomoc Afghánistánu Trumpova administrativa zastavila v dubnu.

Situaci zhoršuje i zákaz práce ženám ze strany Tálibánu, které si tak nemohou zajistit základní živobytí.

Výběr článků

Načítám