Článek
O vypnutí internetu v Afghánistánu informoval v úterý server BBC. Odvolával se na prohlášení jednoho z představitelů hnutí, který sdělil, že vypnutí telekomunikačních služeb potrvá „až do odvolání“.
V následujících dnech ale v Afghánistánu zavládl zmatek, který byl vyvolán sérií protichůdných informací. V úterý se totiž na sociálních sítích objevilo tvrzení, že výpadek je způsoben výměnou optických kabelů. Ukázalo se ale, že šlo o sdělení falešného účtu, jenž se tvářil jako oficiální zdroj.
ℹ️ Update: Live network data show the partial restoration of internet connectivity in #Afghanistan amid outcry after a two-day national telecoms blackout; the incident comes as the Taliban leadership applies new "immorality" rules on telco operators pic.twitter.com/571E6EcAFh
— NetBlocks (@netblocks) October 1, 2025
Oficiální stanovisko hnutí přišlo až později – podle něj mají mobilní operátoři pracovat na opravách a služby se nyní obnovují postupně, informovala ve čtvrtek agentura Reuters.
Zda se jednalo skutečně o technické problémy, není možné v tuto chvíli ověřit. Od převzetí moci v roce 2021 nicméně Tálibán zavádí řadu restrikcí v souladu se svou interpretací islámského práva šaría.
Několikadenní nedostupnost internetového připojení zasáhla nejen běžné uživatele, ale také soukromý sektor. Ochromeny byly banky, dopravní společnosti či obchody. Letecká společnost Kam Air dokonce dočasně zastavila všechny lety.
Problémy zasáhly i humanitární organizace. OSN musela přejít na radiové spojení a omezené satelitní linky.
Životy v izolaci
Výpadky internetu hlásili lidé z různých provincií už několik týdnů – připojení bylo buď pomalé, nebo vůbec nefungovalo. Takový kolaps jako v tomto týdnu, ale doposud sítě v Afghánistánu nezažily.
Obyvatelé si v rozhovorech pro BBC stěžovali, že jim tato situace ničí pracovní i osobní život. Hamid Haidari, bývalý šéfredaktor televize 1TV, situaci komentoval slovy: „Osamění zahalilo celou zemi.“
Ticho afghánských hlasů na internetu je ohlušující.
Podle něj se Afghánistán „oficiálně dostal na první místo po boku Severní Koreje, pokud jde o odříznutí od internetu“.
Bývalá poslankyně afghánského parlamentu Mariam Solaimankhilová, která žije v USA, napsala na síti X, že „ticho afghánských hlasů na internetu je ohlušující“.
Tálibán postupně zavádí od návratu k moci v roce 2021 celou řadu restrikcí. Ženy a dívky jsou přitom jednou z nejpostiženějších skupin. Nemají přístup ke vzdělání po dosažení 12 let a v roce 2024 jim byla uzavřena i poslední možnost profesního vzdělávání, když režim zrušil kurzy porodní asistence.
Jak mohou státy zablokovat části internetu?
Oblíbené služby jako Twitter nebo Facebook, ale i soukromé e-mailové schránky, nebo dokonce celý obsah internetu může stát prakticky kdykoli zablokovat.
„Internet je obrovská síť spojující počítače po celém světě. Ve chvíli, kdy by někdo chtěl zablokovat vybrané internetové stránky nebo služby, musel by k tomu donutit největší centrální poskytovatele internetu,“ řekl Novinkám počítačový expert Václav Vaněček.
Poskytovatelé internetu v zemích jako Čína nebo Írán dostanou od státu nařízeno, na které stránky mají znemožnit lidem přístup. Ti musí do svých routerů – zařízení, která se starají o propojení jednotlivých částí internetu – zadat příkazy, jež lidem tento přístup znemožní.
Stejným způsobem je možné zablokovat i VPN služby, které vytvářejí virtuální tunely napříč internetem.
