Článek
Jednání o poválečné správě Gazy jsou podle zdrojů agentury Reuters stále v předběžné fázi. Probíraný návrh tyto zdroje přirovnaly k Prozatímní koaliční správě, kterou Washington v roce 2003 zřídil po svržení Saddáma Husajna. Velké množství Iráčanů tuto správu bralo jako okupaci a o rok později moc převzala provizorní irácká vláda.
Na správě Gazy by se podle návrhu po válce podílely i další státy. Zdroje však neuvedly, o jaké státy by se mělo jednat. Zmínily jen, že by součástí správy byli palestinští technokraté, ale nebude se na ní podílet islamistické hnutí Hamás ani Palestinská samospráva, jež má limitovanou autoritu na Izraelem okupovaném Západním břehu.
Tomu, jak dlouhého trvání by měla navrhovaná správa Gazy mít, se během jednání limity nekladou, protože by to mělo plně vycházet ze situace v oblasti.
Zda už obě strany u jednacího stolu došly k nějaké dohodě, není jasné. Určitě však ještě nebylo probíráno, kdo by se měl ujmout konkrétních rolí. Podobně není jasné, jestli s tímto návrhem přišli Izraelci, nebo Američané.
Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar v dubnovém rozhovoru pro Sky News Arabia zmínil, že se domnívá, že po konfliktu v Gaze nastane „přechodná doba“, v níž nad Gazou převezme dohled mezinárodní poručnická rada, jejíž součástí budou i „umírněné arabské státy“. „Nechceme kontrolovat civilní životy obyvatel Gazy. Naším jediným zájmem v Pásmu Gazy je bezpečnost,“ řekl v rozhovoru Sa’ar.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí na dotaz reportérů o zveřejněných informacích odpověděl, že o probíhajících jednáních nemůže mluvit. „Chceme mír a okamžité propuštění rukojmích. Pilíře našeho přístupu jsou nadále pevné: stát s Izraelem, stát za mír,“ uvedl pouze mluvčí.
K návrhu provizorní správy Gazy se naopak vyjádřil ředitel vládní mediální kanceláře v Gaze ovládané Hamásem Ismail Al-Thawabta. Ten myšlenku administrativy vedené USA nebo jakoukoliv cizí vládou odmítl. Palestinci v Gaze by si podle něj měli vlastní vládce vybrat.
V Gaze zuří válka od října 2023. Rozpoutal ji teroristický útok Hamásu na izraelském území, při němž zemřelo přibližně 1200 lidí a dalších 251 bylo odvlečeno do zajetí. 59 z nich nadále zůstáva v Gaze. Během následné izraelské protiofenzivy v Gaze podle tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem zemřelo přes 52 tisíc Palestinců. Tato čísla považuje za poměrně přesná i izraelská armáda.
Hamás je v Gaze u moci od roku 2007. Už o rok dříve vyhrál legislativní volby, ale plnou kontrolu nad teritoriem si zajistil až o rok později vojenským vítězstvím nad silami politické strany Fatah.
Největší zásah od války v Iráku
Pokud by návrh prozatímní správy vedené USA došel naplnění, šlo by o největší zásah Američanů na Blízkém východě od invaze do Iráku. Washington by za něj v oblasti mohl sklidit kritiku a nevoli i od svých spojenců.
Například Spojené arabské emiráty, které s Izraelem navázaly diplomatické vztahy v roce 2020, sice v minulosti též navrhly zřízení mezinárodní koalice, jež by převzala vládu nad poválečnou Gazou, ale jen pod podmínkou, že součástí této koalice bude Palestinská samospráva. To by podle SAE představovalo důvěryhodnou cestu k palestinské státnosti.
Izraelské vedení ovšem jakékoliv zapojení Palestinské samosprávy odmítá. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je také otevřeně proti palestinské suverenitě. Někteří členové jeho pravicové vlády Palestince veřejně vyzývají, aby z Gazy „dobrovolně“ odešli, což by následovala rekonstrukce židovských osad na opuštěném území. Zprávy o jednání s USA však dokazují, že Izraelci pracují i s verzemi, které vylidnění oblasti nezahrnují.
