Článek
Plány Rady míru podle britského listu ukazují fázovanou stavbu základny. Ve finální podobě se v jejím areálu má vyskytovat 26 obrněných hlídkových věží, střelnice, bunkry a skladiště vojenského vybavení. Celou základnu bude obklopovat ostnatý drát.
Opevněný areál by měl vzniknout na vyprahlé planině na jihu palestinského teritoria. Oblast byla již ukázána malé skupině zástupců mezinárodních stavebních společností se zkušenostmi s prací ve válečné zóně, které by se později měly zúčastnit výběrového řízení o zakázku.
Ze strany propalestinských aktivistů se plánovaná stavba setkala s kritikou. Například palestinsko-kanadská advokátka Diana Buttuová, jež se dříve podílela na mírových rozhovorech, stavbu na palestinském území bez souhlasu palestinské vlády nazvala okupací. Není přitom jasné, koho palestinskou vládou myslela. Většinu Gazy má momentálně pod kontrolou izraelská armáda a ve zbytku vládnou teroristé z Hamásu. Na Západním břehu pak sídlí Palestinská samospráva.
Z jakých národností se ISF, které by měly na základně sídlit, budou skládat, není zatím jasné. Trump trvá na tom, že na palestinském území nebudou žádní Američané. Indonéská vláda se naopak už nabídla, že do Gazy vyšle až 8 tisíc vojáků. Úkolem ISF by podle OSN, která Radu míru autorizovala, mělo být zabezpečení hranic Gazy a udržování pořádku na jejím území. Součástí jejich povinností má být i výcvik „prověřených palestinských policejních sil“.
Naopak není v současnosti jasné, jakou by měly ISF mít úlohu v případě obnovení bojů, nových útoků Hamásu nebo bombardování palestinského území ze strany Izraele. Podobně nebylo dosud specifikováno, jestli se mají ISF podílet na odzbrojení Hamásu, kterým je podmíněna jakákoliv obnova válkou zdevastované Gazy.
Stejně tak stále panuje řada otázek i o Radě míru samotné. OSN ji autorizovala pouze jako prozatímní instituci zaměřenou čistě na Pásmo Gazy. Trump o ní ovšem mluví skoro jako o alternativě k OSN a jmenoval se jejím doživotním předsedou s výhradním právem veta. Aspoň částečně ji přitom vede jeho zeť Jared Kushner.
Členy rady se stalo už více než dvacet zemí, ale většina světa si od ní drží odstup. Pochybné jsou i její finanční a správní struktury. „Rada míru je taková právní fikce. Nominálně má vlastní mezinárodní právní osobnost oddělenou od OSN a Spojených států, ale ve skutečnosti je to jen prázdná skořápka, kterou mohou USA použít, jak uznají za vhodné,“ řekl profesor práv z Rutgers University Adil Haque.
