Článek
O tom, že od Trumpa obdržel nabídku na členství v Radě, později informoval na síti X i argentinský prezident Javier Milei. Úmysl přijmout Trumpovu pozvánku má také kanadský premiér Mark Carney, řekl agentuře AFP poradce šéfa kanadské vlády.
„Dne 16. ledna 2026 americký prezident Donald Trump ve funkci zakládajícího předsedy mírové rady zaslal dopis, v němž vyzval našeho prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby se stal jejím zakládajícím členem,“ uvedl mluvčí tureckého prezidenta Burhanettin Duran. Nesdělil, zda Erdogan nabídku přijal.
Milei na svém účtu zveřejnil obrázek pozvánky. Připsal k němu, že by pro něj bylo ctí být součástí této rady, které Trump sám předsedá.
Ustavení Rady míru ohlásil Trump ve čtvrtek a v pátek informoval, že v ní zasedne mimo jiné americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair.
Později list The Times of Israel (ToI) informoval, že stálé členství v této radě je podmíněno platbou jedné miliardy dolarů (téměř 21 miliard korun), což stojí i v textu zveřejněné charty Rady míru. Pokud by země tento poplatek nezaplatila, byla by členem tři roky.
Rada má dohlížet na plnění Trumpova mírového návrhu pro Gazu, na jehož základě bylo loni v říjnu vyhlášeno v Pásmu Gazy příměří a který tento týden podle amerického oznámení vstoupil do druhé fáze. Cílem první fáze bylo zejména propuštění zbývajících rukojmích a předání pozůstatků zemřelých, které uneslo palestinské teroristické hnutí Hamás v říjnu 2023, čímž začala válka v Gaze.
Druhá fáze mírového plánu se má zaměřit na odzbrojení všech uskupení v Pásmu Gazy, jeho demilitarizaci, vznik palestinské technokratické vlády pro správu Pásma Gazy a obnovu této oblasti.
