Tři roky ode dne hrůzy: Logiku útoku ze 7. října dodnes nechápu, říká izraelský velvyslanec v ČR

Podle velvyslance nelze 7. říjen vysvětlit jediným motivem. Připustil, že jedním z faktorů mohla být blížící se normalizace vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií, zároveň však zdůraznil, že přípravy útoku začaly mnohem dříve.

„Dnes víme, že Hamás útok plánoval roky. Sinvár to nepřipravil během jediného dne,“ řekl na adresu někdejšího šéfa Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára, který masakr zorganizoval a kterého později při vojenské operaci zlikvidovala izraelská armáda.

Právě snaha pochopit motivaci útočníků podle Weissbroda zůstává i po třech letech jednou z nejtěžších otázek. Izraelci podle něj udělali chybu, když na vedení Hamásu promítali vlastní způsob uvažování.

„Na lidi s takovou ideologií nemůžete promítat vlastní způsob uvažování. Tito lidé své ideologii skutečně věří. Myslí jinak než my,“ upozornil velvyslanec.

Připomněl, že Hamás byl ochoten vystavit utrpení nejen Izraelce, ale i vlastní obyvatelstvo v Gaze. „Tito lidé jsou ochotni obětovat vlastní obyvatelstvo. Je to velmi cynické. Ani dnes plně nerozumím logice toho útoku,“ dodal.

V rozhovoru se dotkl také vztahů mezi Hamásem, Hizballáhem a Íránem. Už před útokem podle něj bylo patrné, že se spolupráce mezi jednotlivými aktéry prohlubuje.

Připomněl, že v jejich komunikaci se často vyskytoval arabský pojem „wahdat as-sahát“, tedy „jednota bojišť“. Šlo o představu, že proti Izraeli budou koordinovaně působit různé fronty najednou. „Před 7. říjnem jsme viděli stále větší koordinaci mezi Hamásem, Hizballáhem a Íránem,“ uvedl.

Zároveň se domnívá, že Sinvárovo konkrétní načasování útoku mohlo překvapit i některé spojence Hamásu.

„Ráno jsem se probudil do zpráv o útoku a okamžitě jsem přemýšlel, jak se vrátit do Izraele,“ vzpomínal na to, jak on sám prožil osudné sobotní ráno. Krátce nato se dozvěděl, že mezi oběťmi byla i jedna z jeho bývalých zaměstnankyň z kibucu Kfar Aza.

Útok se podle něj bolestně dotkl i komunity kolem centra, které navštěvuje jeho autistický syn. Ředitelka zařízení byla mezi unesenými a děti se následně ptaly, proč se nevrací. „Bylo velmi těžké jim to vysvětlit,“ řekl.

Několik dní po útoku navštívil velvyslanec kibuc Kfar Aza osobně. To, co tam viděl, označil za jeden z nejtěžších zážitků svého života. „Všude byla krev. Domy byly vypálené,“ popsal.

Silně na něj zapůsobilo i to, že na místo museli být povoláni archeologové, aby pomáhali hledat lidské ostatky v troskách zničených domů.

„Byl to velmi těžký pohled,“ dodal.

Podle velvyslance bylo už v prvních hodinách po útoku zřejmé, že Blízký východ vstupuje do nové éry. „Už ten den jsme věděli, že se realita zásadně změnila. Blízký východ už nebude stejný,“ uvedl.

Za hlavní cíle Izraele v prvních okamžicích po útoku označil návrat rukojmích a zabránění tomu, aby se podobný útok mohl opakovat. Současně připustil, že nikdo tehdy netušil, jak dlouho bude následný konflikt trvat.

Podle něj se od té doby změnila izraelská bezpečnostní doktrína a posílilo odstrašení vůči nepřátelům země. „Dnes máme silnější odstrašení vůči Gaze i Libanonu. Obnovili jsme důvěru našich občanů. Musí vědět, že mohou žít u hranic bez strachu,“ řekl.

„Ukázali jsme odolnost izraelské společnosti. Ale zaplatili jsme za to vysokou cenu. Naši protivníci dnes vědí, že jsme odolní,“ uzavřel.