Izrael dal dnes Gazanům prchajícím na jih více času, zájem byl prý obrovský

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl jako „plané fámy“ zprávy o možné výměně rukojmích, zadržovaných teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, za přestávku v bojích. Dříve se objevila informace, že se pomocí prostředníků vyjednává o osvobození 12 rukojmích, včetně šesti Američanů, výměnou za tři dny pauzy v bojích.

Na jednáních se měl jako prostředník podílet Katar, zapojeny jsou i Spojené státy. Rukojmích je celkem na 240 a Izrael podmiňuje pozastavení bojů jejich propuštěním.

„Chci vyvrátit všechny plané fámy, které k nám přicházejí ze všech stran, a jasně zopakovat jednu věc: bez propuštění našich rukojmích nebude žádné příměří,“ prohlásil Netanjahu.

Mluvčí izraelské armády později doplnil, že jednání o příměří není na pořadu dne, ale humanitární pauzy mohou být součástí jednání.

Teroristické hnutí Hamás přichází o kontrolu nad severní částí Pásma Gazy. Oznámil to mluvčí izraelské armády. Příměří podle něj nebude, armáda ale umožňuje evakuaci obyvatel.

Podle izraelských úřadů evakuačními koridory v Pásmu Gazy prošlo ve středu 50 tisíc lidí.

Itálie vyslala k pobřeží u Pásma Gazy vojenskou logistickou loď, která může sloužit jako nemocnice. Oznámil to italský ministr obrany Guido Crosetto. Podle něj by Itálie chtěla poslat do Pásma Gazy také svou polní nemocnici.

Loď italského námořnictva Vulcano podle Crosetta vyrazila z přístavu Civitavecchia nedaleko Říma směrem k Pásmu Gazy ve středu. Na palubě má 170 členů posádky, z nichž 30 jsou zdravotníci. „Vysíláme jedinou loď s nemocničním vybavením, kterou má (italský) stát k dispozici,“ uvedl Crosetto.

Podle ministra o vyslání plavidla požádaly palestinské úřady po jednání se Spojenými státy. „Myslím, že to dobře přijali Izrael i Palestinci,“ uvedl ministr obrany. Jak dlouho loď u Pásma Gazy zůstane, Crosetto neupřesnil.

O propuštění 12 rukojmích z Pásma Gaz včetně šesti z USA se nyní vyjednává pomocí prostředníků, informovala agentury AFP s tím, že jde o výměnu za tři dny pauzy v bojích,.

Podle agentury Reuters vyjednávání o rukojmích zprostředkuje Katar v koordinaci s USA. Cílem je zajistit propuštění 10 až 15 lidí zadržovaných palestinským teroristickým hnutím Hamás výměnou za jedno- až dvoudenní přerušení bojů.

Více než stovka lidí s rumunskými pasy opustila Pásmo Gazy. Přes hraniční přechod Rafáh se dostali do Egypta.

Bukurešť hodlá zvýšit úsilí o evakuaci svých občanů, uvedla rumunská ministryně zahraničí Luminita Odobescuová s tím, že její úřad obdržel asi tři stovky žádostí o evakuaci.

Rumunský premiér Marcel Ciolacu míří do Egypta, aby evakuace podpořil u tamních úřadů.

Izraelská armáda oznámila, že kvůli mimořádnému zájmu prodloužila o hodinu otevření humanitárního koridoru pro obyvatele Gazy, aby se mohli přesunout na jih enklávy. Koridor se tak měl uzavřít ve 14:00 (v 15:00 středoevropského času).

„Obyvatelé Gazy, v reakci na vaši velkou reakci od ranních hodin jsme se rozhodli prodloužit provoz bezpečného koridoru na Saladinově silnici pro pohyb obyvatel na jih od Vadí Gaza o další hodinu! Pro vaši bezpečnost se přidejte k tisícům lidí, kteří od ranních hodin směřovali do jižní oblasti Gazy, využijte příležitost do tří hodin odpoledne, abyste ochránili sebe a členy svých rodin,“ hlásil v arabsky psaném příspěvku na sociální síti X mluvčí izraelské armády Avichaj Adrai.

Civilisté obvykle prchají během čtyřhodinového okna, které denně stanovuje izraelská armáda a které zajišťuje bezpečný průchod z města Gazy a jeho okolí na jih. Většinu odcházejících tvořili v úterý děti, starší lidé a osoby se zdravotním postižením, uvedla agentura OSN. Mnozí přišli pěšky s minimem věcí.

Nově někteří z prchajících uváděli, že museli překročit izraelská kontrolní stanoviště, aby se dostali na jih, a že byli svědky zatýkání ze strany izraelských sil. Jiní prý museli projít kolem izraelských tanků se zdviženýma rukama a mávat bílými vlajkami.

Hamás přitom už v polovině října nabádal obyvatele Gazy, aby izraelské výzvy k přesunu do bezpečnějších oblastí ignorovali, s tím, že jde o „psychologickou válku“.

Ani oblasti na jihu Pásma Gazy však nejsou izraelských odvetných úderů ušetřeny, místa jako Chán Júnis či Rafáh na hranici s Egyptem se stala terčem vzdušných úderů opakovaně.

Izrael nemůže znovu okupovat Pásmo Gazy, po skončení nynějšího konfliktu ale může být stanoveno přechodné období. Podle agentury Reuters to ve středu prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken, který v Tokiu jednal se šéfy diplomacií skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7.

„Gazu nemůže dál řídit Hamás, to by jednoduše vedlo k opakování 7. října. Je také jasné, že Izrael nemůže Gazu okupovat,“ řekl Blinken novinářům v Tokiu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí prohlásil, že Izrael převezme po skončení války s Hamásem bezpečnostní odpovědnost za Pásmo Gazy, aby nehrozilo opakování takového útoku. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí v této souvislosti už v úterý uvedl, že Spojené státy jsou proti případné nové dlouhodobé okupaci Pásma Gazy Izraelem.

Pásmo Gazy Izrael obsadil ve válce v roce 1967 a okupoval je do srpna 2005. V červnu 2007 pásmo ovládlo palestinské radikální hnutí Hamás, se kterým v následujících letech svedl Izrael několik střetů.

Hollywoodská hvězda Angelina Jolie se dostala pod palbu za svá prohlášení o izraelské válce proti Hamásu. Nejprve od svého otce Jona Voighta, nyní dokonce od izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga. „Myslím, že v Gaze nikdy nebyla, nikdy se nepodívala na situaci na místě,“ řekla hlava židovského státu.

Americká herečka nejprve na Instagramu odsoudila „teroristický útok“ Hamásu s tím, že ji „smrt tolika nevinných civilistů rozhořčila“. „Modlím se za okamžitý a bezpečný návrat rukojmích,“ podotkla. Ve druhém příspěvku Jolie napsala k fotografii, která zachycuje oblast v Gaze po zásahu raketou: „Toto je záměrné bombardování uvězněného obyvatelstva, které nemá kam utéct. Gaza je již téměř dvě desetiletí vězením pod širým nebem a rychle se stává masovým hrobem.“

V předních řadách britské levicové opozice se prohlubuje spor vyvolaný válkou mezi Izraelem a palestinským Hamásem a humanitární situací v Pásmu Gazy. Stínový ministr labouristů Imran Hussain v úterý večer oznámil, že kvůli svému názoru odlišnému od oficiální pozice Starmera již nechce být členem týmu, z něhož by potenciálně mohl vzejít příští britský kabinet.

„Chci mít možnost plně obhajovat příměří,“ vysvětlil na sociálních sítích svou rezignaci. Poslanec zvolený za severoanglický obvod s početnou muslimskou komunitou si svůj mandát ponechá, nebude však již vystupovat jako mluvčí strany pro otázky reformy trhu práce.

Labouristé jsou podle průzkumů favority příštích parlamentních voleb a pře o blízkovýchodní konflikt pro ně může být podle některých komentátorů jednou z největších výzev.

Ministři zahraničí skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 na závěr schůzky v japonské metropoli Tokiu vydali společné prohlášení, v němž podpořili „humanitární pauzy a koridory“ umožňující dodávky pomoci palestinským civilistům v Pásmu Gazu. V komuniké rovněž odsoudili palestinské radikální hnutí Hamás a potvrdili právo Izraele na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem, přičemž zároveň zdůraznili význam ochrany civilistů.

Podle japonské agentury Kjódó bylo dosažení jednotného postoje k nynějšímu konfliktu na Blízkém východě pro státy G7 složitější než najít společný hlas ohledně války na Ukrajině. V prohlášení se země skupiny G7 snaží vyvážit kritiku útoků Hamásu na Izrael a zároveň podpořit naléhavou akci na pomoc civilistům v Pásmu Gazy, kde chybí potraviny, voda, lékařská péče i obydlí, píše Kjódó.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu minulý týden po jednání s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem prohlásil, že Izrael podmiňuje jakékoliv dočasné příměří propuštěním unesených rukojmí.

Kolona šéfa Palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse se stala terčem ozbrojeného útoku, jeden z jeho bodyguardů byl přitom zastřelen. K činu se přihlásila málo známá skupina, která si říká Synové Abú Džandala. Ta po útoku zveřejnila ultimátum, v němž Abbáse vyzývá, aby do 24 hodin oznámil otevřenou konfrontaci s Izraelem.

Izraelská armáda (IDF) ve středu ráno uvedla, že se jí podařilo zabít muže, který stál za produkcí raket pro teroristické hnutí Hamás. Muhsin Abú Zina byl dle vyjádření IDF jedním z „šéfů produkce zbraní“ a specializoval se na „strategické zbraně a rakety“.

Izraelská policie uvedla, že se jí podařilo identifikovat již 843 obětí masakru ze soboty 7. října. Úřady odhadují, že při vražedném řádění teroristů z hnutí Hamás zahynulo na 1000 civilistů a 400 příslušníků bezpečnostních složek z řad armády či policie.

Izraelská armáda oznámila smrt dalšího vojáka v Pásmu Gazy. Jde o 31. zabitého vojáka od vstupu vojska do Pásma Gazy.

Události předchozího dne si můžete připomenout zde: