Hlavní obsah

Izrael plánoval útok na Írán od loňského prosince, Trumpa k pomoci dotlačil

2:30
2:30

Poslechněte si tento článek

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu plánoval úder na Írán už loni v prosinci po pádu režimu syrského prezidenta Bašára Asada, když se Izraeli otevřel vzdušný koridor nad Sýrií. Plánoval variantu ať už s účastí Spojených států, nebo bez nich. V obsáhlé analýze to ve středu napsal deník The New York Times.

Foto: Profimedia.cz

Americký prezident Donald Trump (vlevo) a izraelský premiér Benjamin Netanjahu při návštěvě Bílého domu letos v únoru

Článek

Netanjahu více než deset let apeloval na americké prezidenty a tvrdil, že je nutný zdrcující vojenský útok, než Írán dosáhne bodu, kdy bude moci rychle vyrobit jadernou zbraň. Vždy ustoupil, když mu šéfové Bílého domu asistenci při úderu na Írán odmítli v obavách, že se na Blízkém východě rozhoří obrovský konflikt.

Tentokrát Izraelci připravili nejen úder na jaderná zařízení, ale mnohem rozsáhlejší, který by mohl ohrozit samotný íránský režim, a byli připraveni jít do toho sami. Netanjahu během své únorové návštěvy ukázal prezidentovi Donaldu Trumpovi v Oválné pracovně prezentaci o íránském jaderném programu, píše list The New York Times.

Trump byl postaven před obtížnou volbu. Jednal s Íránem o jaderném programu a Netanjahu ho tlačil, aby se USA zapojily do vojenského úderu na Írán. V dubnu ho od úderu odradil a v napjatém telefonátu na konci května Trump izraelského premiéra znovu varoval před jednostranným útokem, který by zkratoval diplomacii.

V posledních několika týdnech bylo představitelům Trumpovy administrativy stále více jasné, že tentokrát Netanjahua nezastaví. Ve stejné době začal být Trump s Íránem netrpělivý a začal mít pocit, že si s ním Chameneí jen pohrává. Na začátku června Trumpův vyjednavač a přítel Steve Wittkof oznámil, že Spojené státy a Írán jsou na pokraji dohody. Ve středu 4. června však Chameneí americký návrh odmítl. Trump začal mít pocit, že Íránci to s dohodou nemyslí vážně, a začal si uvědomovat, že by rozhovory nemusely nikam vést. A tak se začaly zvažovat alternativy.

Trump se rozhodl pro střední cestu. Nechtěl neudělat nic, ale také byl proti přímému zapojení USA do útoku na Írán. Zvolil tak střední cestu v podobě příslibu podpory amerických zpravodajských služeb při izraelském útoku, píše list.

V soukromí některým svým důvěrníkům řekl, že se nyní přiklání k vážnější eskalaci, tedy možnosti vyhovět dřívější izraelské žádosti, aby Spojené státy Izraeli poskytly speciální silné průrazné bomby, takzvané bunker-busting bombs, kterými by se zničil íránský jaderný provoz Fordo. Ten se nachází v ostře střeženém komplexu nedaleko města Kom zřejmě 80 až 90 metrů pod zemí, což jej chrání před standardními izraelskými leteckými pumami.

Výběr článků

Načítám