Článek
Podle mínění stanice CNN ale není příliš pravděpodobné, že by lídři Hamásu na nabídku bezpečného odchodu z Gazy kývli – odchod by zřejmě oslabil vliv na dění v palestinské enklávě a navíc by se vystavili riziku, že se poté dostanou do hledáčku Izraele v zahraničí. Lídři Hamásu také nemusí věřit, že Izrael po jejich odchodu své operace v Pásmu Gazy zastaví.
Také katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání při jednání Blinkenovi řekl, že takový návrh by „nikdy nefungoval“, podotkla televize.
Příbuzní rukojmích zadržovaných v Gaze stanují u bydliště Netanjahua
Stanice v této souvislosti připomíná, že Izraeli se po téměř čtyřměsíční válce nepodařilo v Pásmu Gazy zabít žádného z nejvyšších představitelů Hamásu (při úderu v libanonském Bejrútu ale zlikvidoval vysokého činitele Sáliha Arúrího), a podle vlastních odhadů židovského státu zůstalo zhruba 70 procent bojových kapacit tohoto teroristického hnutí nedotčených. Politické špičky Hamásu pobývají též v katarském Dauhá.
Vojenské operace v Pásmu Gazy jsou reakcí na krvavý útok Hamásu na jihu židovského státu z loňského 7. října, při němž podle Izraele zahynulo okolo 1200 lidí. Odveta Izraele si podle úřadů vedených teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy vyžádala už přes 25 tisíc obětí.
Příbuzní zhruba stovky rukojmích, které Hamás stále zadržuje, přitom vyvíjejí tlak na izraelskou vládu Benjamina Netanjahua, aby co nejdříve zajistila jejich návrat.
Izrael zatím zneškodnil jen asi 30 procent teroristů z Hamásu, zní z americké rozvědky
