Článek
Motoristé ve svém loňském volebním programu uváděli dotace pro nevládní neziskové organizace mezi oblastmi, kde podle nich lze výrazně snížit státní výdaje.
Hnutí SPD v čele se svým předsedou Tomiem Okamurou zase dlouhodobě kritizuje veřejné financování organizací, které se podle něj věnují politickému aktivismu, a prosazuje zákaz jejich státního financování.
Mezi velké organizace, které veřejné peníze dostávají a v minulosti čelily výpadům zmíněných stran, patří například Člověk v tísni, který ze státního rozpočtu v posledních letech získával řádově 150 až 220 milionů korun ročně. Organizace nicméně upozorňuje, že peníze od státu tvoří zhruba jen 5 až 8,5 procenta jejího rozpočtu.
Třeba Greenpeace, kritizovaný Motoristy, pak státní dotace vůbec nepřijímá.
Řada neziskových organizací, jako například Charita ČR či právě Člověk v tísni, přitom poskytuje rozsáhlé sociální služby a pomoc lidem v tíživých životních situacích. Bez jejich služeb by stát a obce musely část této péče zajistit vlastními silami nebo prostřednictvím jiných, podle expertů patrně i dražších poskytovatelů.
Celkem je v návrhu státního rozpočtu na příští rok na financování neziskového sektoru vyčleněno 26,8 miliardy korun, tedy zhruba o půlmiliardu víc než letos. Přestože se celkový objem peněz podle schváleného vládního návrhu příští rok nesníží, neziskový sektor se obává škrtů v dalších letech.
Předseda Asociace nestátních neziskových organizací ČR a ředitel vsetínské pobočky Diakonie Českobratrské církve evangelické Dan Žárský varuje, že případné výrazné snížení peněz pro neziskovky, které vyhlížejí zástupci SPD a Motoristů, by mohlo ohrozit fungování části sektoru.
„Bylo by to ohrožující pro fungování řady neziskových organizací. Povážlivější a nebezpečnější je zřejmý signál nepochopení významu a přínosu neziskových organizací pro každého z nás,“ uvedl.
Některé organizace by mohly skončit
Podle Žárského by se případné škrty nejvíce dotkly menších organizací. Upozorňuje také na růst osobních nákladů. „Zásadní položkou rozpočtu neziskových organizací jsou osobní náklady a ty se s ohledem na skokové navýšení minimální mzdy o 2,5 tisíce v následujícím roce a současné nízké mzdy musí výrazně porůst, a na to nemají neziskové organizace žádné rezervy,“ uvedl.
Očekává proto, že některé organizace by svou činnost mohly ukončit nebo ji omezit. „Například v sociální oblasti je avizováno mírné navýšení rozpočtu, ale to je tak nedostatečné, že ve výsledku by znamenalo ještě větší rozevírání nůžek mezi komerčním a neziskovým sociálním sektorem. Bude to mít zásadní dopad na strukturu poskytovatelů v sociální oblasti, kdy bude narůstat procento komerčních poskytovatelů,“ řekl Žárský Novinkám.
To by podle něj mohlo vést i k vyšším nákladům pro samotné klienty. „To bude mít za důsledek snížení kvality poskytovaných služeb, ale za které si občané mnohem více budou muset platit,“ uvedl.
Žárský kritizoval také změnu, podle níž se agenda neziskových organizací a některých dalších oblastí letos v létě přesunula z Úřadu vlády pod jednotlivá ministerstva. „Určitě se to projeví snížením efektu přenosu podnětů z neziskové oblasti směrem k agendě vlády,“ prohlásil.
Dosavadní model podle něj umožňoval lepší koordinaci. „Oproti předešlé praxi, kdy premiér předsedal radě vlády pro neziskový sektor a zároveň agenda byla na úřadu vlády, nově by sice premiér měl zůstat v čele rady vlády, ale agenda bude zaštítěna jednotlivými rezortními ministerstvy,“ řekl. Podle něj nyní hrozí „roztříštění agendy a komplikovanější komunikace napříč ministerstvy a vládou“.
Půl miliardy stranám
Potřebnost neziskového sektoru v řadě oblastí brání před výpady některých politiků i ekonomové.
„Pokud někdo tvrdí, že problém nerovnováhy českých veřejných financí tkví v tom, že stát financuje neziskové organizace, nemá příliš oblibu v ověřování faktů a tvrdých datech. Bavíme se zde přibližně o dvaceti miliardách ročně, které stát vydává ze svého rozpočtu na podporu neziskového sektoru. A to včetně financování neziskovek poskytujících sociální služby, vzdělávání, ale i sport,“ řekl Novinkám člen Národní rozpočtové rady Petr Musil.
Připomněl také, že mezi politiky je oblíbené téma takzvaných politických neziskovek. „Odhlédnu-li od toho, že zatím nikdo jasně nedefinoval, co tím myslí, pak je potřeba upozornit, že politické strany jsou rovněž neziskové organizace – a pravděpodobně to tedy budou i ony neziskovky politické – a ty od státu každý rok inkasují více než půl miliardy korun,“ upozornil.
