Článek
Zásobníky v íránském přístavu Džask v Ománském zálivu jsou plné od 25. dubna, uvedl na síti X expert Miad Maleki, který nyní pracuje pro společnost FDD zabývající se národní bezpečností USA a zahraničními politickými institucemi.
Írán plní ropou i dlouho nepoužívané zásobníky ve špatném stavu v Ahvázu v provincii Chúzestán a v Asalujehu v provincii Búšer, uvedl list The Wall Street Journal s odkazem na nejmenované současné i bývalé íránské představitele.
Ropou také Írán plní tankery, které uvázly kvůli blokádě v přístavech. Ropou se naplnil i 30 let starý vyřazený obří tanker Nasha. Ostrov Charg, odkud Írán především vyváží ropu, je obklopen tankery. V tankerech, včetně těch, které jsou součástí stínové flotily, je 166 milionů barelů černého zlata.
Mluvčí íránské unie exportérů Hamid Hoseini řekl listu, že se nyní pokouší dodávat ropu do Číny po železnici, i když je to mnohem nákladnější než ji přepravovat tankery. Do Číny vedou jen dva železniční koridory s nedostatečnou kapacitou, přičemž u drah chybí infrastruktura na zpracování nebo ukládání surové ropy.
Maleki odhadoval už 13. dubna, že se do 13 dnů zaplní všechny dostupné sklady a pak se bude muset sáhnout k obávanému kroku, jímž je přerušení těžby. I když mezitím Írán začal používat už vyřazené kapacity, jejich zaplnění se blíží a může být otázkou řádu dní.
Nákladné a rizikové přerušení těžby
Írán se snaží vyhnout přerušení těžby, což je nákladná záležitost. Uzavřené vrty se obtížně znovuotevírají a není jisté, zda vrt bude v budoucnu ještě stejně vydatný. Někdy se ucpou porézní sedimenty těžkými složkami ropy, takže z vrtu pak už neproudí ropa žádná. Občas je proto nutné vyhloubit nový vrt nebo použít odlišnou těžební metodu, jako je frakování.
I samotné uzavírání vrtu je obtížné. Používá se k tomu cement.
Maleki dříve uvedl, že americká blokáda íránských přístavů a Ománského zálivu může připravit Írán denně o 276 milionů dolarů (5,7 miliardy korun) za vývoz ropy. Další škody ve výši 159 milionů dolarů (3,3 miliardy korun) za den způsobuje blokáda importu. Írán přitom denně vyvážel 1,5 milionu barelů ropy.
Snaha o vývoz po kolejích podle Malekiho ilustruje naprosto zoufalou situaci režimu ve slepé uličce.
Americká blokáda íránských přístavů je reakcí na íránskou blokádu Hormuzského průlivu, za jehož proplutí se Teherán snaží vymáhat výpalné.
Na íránskou blokádu doplácejí další země, a to jak ty arabské z Perského zálivu, které nemohou ropu vyvážet, tak jejich odběratelé zejména v Asii.


