Článek
Otázka Libanonu je největší slabinou americko-íránských jednání dlouhodobě. Ačkoliv americký prezident Donald Trump tento týden uvedl, že podepsané mírové memorandum znamená kompletní příměří „na všech frontách, včetně Libanonu, Hizballáhu a Izraele“, izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že se dokument na Izrael, který nebyl k mírovým jednáním přizván, nevztahuje, připomíná CNN.
„Ústřední překážkou jakéhokoliv širšího porozumění s Íránem zůstává Libanon,“ uvedl bývalý šéf íránské větve izraelské vojenské rozvědky Danny Citrinowitz, podle nějž „ústřední otázkou je, jak daleko jsou Spojené státy ve vynucování dodržování příměří, které obě strany interpretují rozdílně, ochotny zajít“.
Útok Hizballáhu, při kterém zemřeli izraelští vojáci, situaci ještě vyhrotil. Krajně pravicoví členové Netanjahuovy vlády po něm v pátek jakékoliv příměří odmítli a naopak vyzývají k otevřené válce s Libanonem.
Podle ministra vnitřní bezpečnosti Itamara Ben Gvira by měl konkrétně „celý Libanon hořet“, zatímco ministr financí Becal’el Smotrič uvedl, že „nadešel čas mluvit ohněm“.
Izraelský odpor vůči ukončení konfliktu už ostře zkritizoval i americký viceprezident JD Vance. „Kdybych byl členem izraelské vlády, asi bych nenapadal jediného mocného spojence, který mi v celém světě zůstal,“ prohlásil Vance.
