Článek
Generální ředitel MAAE Mariano Grossi ve středu přiznal, že mu není znám osud 409 kilogramů vysoce obohaceného uranu, který by po dalším obohacení na 90 procent mohl sloužit k výrobě až deseti atomových bomb. Na dotaz, co s ním je, odpověděl pro Bloomberg TV: „Nejsem si jist. V době války jsou všechna jaderná zařízení uzavřená. Nemohou probíhat inspekce, žádná normální aktivita.“
Grossi upozornil na dilema provázející útoky na íránská jaderná zařízení. Na jednu stranu omezují schopnost Teheránu vyrábět další vysoce obohacený uran, leč je tu riziko, že se ztratí stopy, kde se nacházejí zásoby už vyrobeného.
Škody po izraelském útoku na íránské jaderné zařízení v Isfahánu
Grossi uvedl, že Isfahán „byl opakovaně zasažen a mělo to dopad na několik budov“. Nevyloučil však, že Írán vysoce obohacený uran přemístil jinam. Teherán měl taky za povinnost informovat MAAE, jak bude tento uran chránit před útokem, což ale neučinil. „Nebyli jsme podrobně informováni o ničem, Nevíme, jaká jsou dodatečná ochranná opatření,“ prohlásil Grossi.
Před izraelským útokem MAAE prováděla v íránských jaderných zařízeních nejméně jednu inspekci denně. „Írán si byl vědom, že tato zásoba musí být pod neustálým dohledem MAAE,“ dodal Grossi.
MAAE nadále sleduje íránská jaderná zařízení pomocí satelitů, které neodhalily žádný přesun vysoce obohaceného uranu.
Íránské jaderné zařízení v Isfahánu
MAAE: Pro civilní účely takhle uran nikdo neobohacuje
MAAE sice nezaznamenala, že by se Írán snažil vyrobit jaderné zbraně, na druhou stranu ale konstatovala, že „žádná země neobohacuje uran do této výše“. Nemá to pro civilní účely žádný smysl.
Vysoce obohacený uran se dříve využíval k výrobě radioaktivního molybdenu Mo 99, což se nyní obejde i bez něj. Je ale otázka, zda má Írán tuto technologii k dispozici.
Teherán tvrdí, že vysoce obohacený uran potřebuje pro výzkumné a lékařské účely, protože se z něj vyrábějí další izotopy. K takovému účelu ho ale nepotřebuje přes čtyři sta kilogramů.
