Článek
Ratcliffe a Rubio na základě informací tajných služeb řekli, že pochybují o ochotě Íránců souhlasit s americkými požadavky v otázce svého jaderného programu. „Zpravodajský materiál ukazuje, že íránské záměry nejsou v souladu s jejich závazky v dohodě,“ řekl serveru Axios jeden ze zdrojů obeznámených s tématem.
Podle listu The Times of Israel s nimi sdílí skeptický pohled i ministr obrany Pete Hegseth. Naopak poradci Jared Kushner a Steve Witkoff zapojení do jednání jsou optimističtí.
Už dříve vyjádřil své pochybnosti i vlivný americký republikánský senátor Lindsay Graham, když řekl: „Mám nějaké obavy, že íránský pohled na dohodu je jiný, než co říká americký vyjednávací tým.“
Rozhodl Trump
Než v neděli Trump vyhlásil, že došlo k dohodě s Íránem na memorandu o porozumění, což by mělo vést k otevření Hormuzského průlivu, probíral se svým týmem informace několika amerických tajných služeb. Ty ukazovaly, že to, jak mezi sebou hovoří o dohodě íránští představitelé, neodpovídá tomu, co říkali americkým vyjednavačům.
„Prezident Trump vyslechl všechny názory na jakékoli téma, ale každý chápal, že závěrečné rozhodnutí dělá on,“ komentoval jednání představitel Bílého domu pro Axios.
Svůj digitální podpis pod dokument přidal Trump v neděli krátce po 17. hodině. Mnohé vysoké americké politiky to znepokojilo, protože nevědí, co americký prezident podepsal. „Všichni máme otázky. Nikdo to neviděl,“ řekl listu The Wall Street Journal republikánský senátor James Lankford.
O memorandu, které viděl jen málokdo, mluví Trump jako o vítězství. Říká, že „vojenská a ekonomická kampaň otřásla íránským režimem“ a že zabránil tomu, aby USA uvázly v nekonečné válce. Rozhodně to ale není bezpodmínečná kapitulace, kterou požadoval na začátku války.
Před podpisem uvedl, že se nikdy nezajímal o změnu režimu. Ta taky nestála mezi cíli operace Epic Fury. Ale ani obohacený uran ho už neznepokojuje, „jaderný prach v Íránu“ označil za „neškodný“, i když předtím tvrdil, že se musí okamžitě zabavit a zničit, připomněl The Wall Street Journal.
O jádru se má teprve jednat
V Memorandu o porozumění, které má být podepsáno v pátek v Ženevě, se obě strany zavazují, že uvolní námořní cesty - Írán odblokuje Hormuzský průliv a USA skončí s blokádou íránských přístavů a lodí.
Írán se současně zavazuje nevyvíjet jaderné zbraně. Až během následujících šedesáti dnů se má dospět k dohodě o íránském jaderném programu.
USA požadují přinejmenším jeho dočasný konec. Írán by měl současně rozebrat kaskády odstředivek na výrobu obohaceného uranu a obohacený uran odevzdat. Mezinárodní agentura pro atomovou energii by měla mít možnost kontrolovat všechna íránská jaderná zařízení.
Během jednání má Írán zastavit svůj jaderný program a USA nemají do oblasti přisouvat další jednotky a sypat na Írán další sankce. Ve chvíli, kdy se dosáhne dohody o jaderném programu, mají USA stáhnout z oblasti do 30 dnů všechny síly, které do války mobilizovaly.
Mezi částí amerických představitelů panují obavy, že Írán nepřistoupí na americké požadavky ohledně svého jaderného programu a že získá větší výhody než USA.
V pondělí ale jeden americký představitel Axiosu řekl, že to nehrozí - Spojené státy budou už za dva tři týdny poté vědět, zda Írán bere své závazky vážně. V tu chvíli se dá všechno pozastavit a Írán by toho neměl moc získat. Jde především o zmrazená aktiva, která se mají uvolnit.
Rychlé uvolnění 300 milionů dolarů pro režim označil za lživou zprávu amerických demokratů.
Pochybnosti vyvolává, že Memorandum o porozumění dosud nebylo zveřejněno, i když ho obě strany už elektronicky podepsaly. Má se zveřejnit až v pátek po podpisu.
