Ceny ropy padají, kartel přesto dál zvyšuje těžbu. Jde na ruku Trumpovi

V pondělí po osmé ráno cena severomořské ropy Brent klesla o 2,5 procenta na necelých 59,80 dolaru za barel, pak se ale její cena pohybovala okolo 60 dolarů za dolar, uvedl server Oil Price. Ještě 18. dubna se prodával barel za 69,96 dolaru. Cena americké lehké ropy WTI ztrácela 2,4 procenta na 56,87 dolaru za barel.

Osm zemí ze skupiny OPEC+ tvořené členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenci v čele s Ruskem se v sobotu dohodlo na dalším zvýšení těžby od června, a to o 411 000 barelů denně. Producenti tak pokračují v postupném zvyšování těžby. Naposledy ji zvýšili od května, rovněž o 411 000 barelů denně.

Tento rok už klesly ceny ropy o více než pětinu. Přispívá k tomu uvolňování stropů na těžbu. Od června bude denní limit na těžbu zvýšen po uvolněních z dubna a května a června 960 000 barelů. Dvě poslední zvýšení limitu přitom byla nečekaná. OPEC+ je zdůvodnil tím, že trh s ropou je „zdravý“ a zásoby ropy v zásobnících zůstávají nízké. Poptávka po ropě neklesá, spotřeba se v prvním čtvrtletí roku 2025 zvýšila o 1,2 milionu barelů denně, což je nejvíce od roku 2023, oznámila Mezinárodní energetická agentura (IEA) v Paříži.

Analytici ovšem očekávají, že letos poptávka přestane růst kvůli napětí na světovém obchodním trhu způsobenému ohlášením drastických celních poplatků v USA. Už to vedlo k poklesu cen ropy. „Rozhodnutí OPEC+ z 3. května zvýšit produkční kvóty na červen o dalších 411 000 barelů denně přispívá k očekávání trhu, že globální rovnováha nabídky a poptávky se posouvá k přebytku,“ uvedl analytik společnosti Evans on Energy Tim Evans.

Šedesát dolarů za barel je přitom považováno za hranici, kdy už někteří producenti nemohou dosahovat zisku. Postihlo by to zejména společnosti, které těží ropu nákladněji, jako americké firmy dobývající ropu z roponosných břidlic. Z nich se získává kerogen pomocí pyrolýzy, což je energeticky náročnější. „Dopady pocítí ostatní producenti s vyššími náklady,“ napsali analytici ze S&P Global Commodity Insights.

Uvolnění limitu na těžbu signalizuje, že Saúdská Arábie nemíní nechat další členy OPEC+, zejména Kazachstán a Irák, aby porušovali limity a profitovali přitom z vyšších cen. „Zejména pohled Saúdské Arábie je ten, že už nadále nechce být tím, kdo nese největší břemeno, pokud ostatní země ve skupině neprojevují dostatečnou ochotu plnit své závazky,“ řekl Richard Bronze z londýnské výzkumné firmy Energy Aspects, jenž má na starosti geopolitické otázky. Pokud budou Kazachstán a Irák vyvážet stejný objem ropy při nižších cenách, budou mít nižší příjmy a už pro ně nebude tak výhodné limity porušovat.

Kazachstán v březnu podle Mezinárodní energetické agentury vyprodukoval přibližně o 400 000 barelů denně více, než je jeho limit OPEC Plus. Ve stejném období Irák překročil svůj limit o 440 000 barelů denně a Spojené arabské emiráty o 350 000.

Skupina by mohla plně zrušit dobrovolné škrty do konce října, pokud členové nezlepší dodržování svých těžebních kvót, řekly zdroje z OPEC+ agentuře Reuters.

Za uvolněním podle listu The New York Times stojí především Saúdská Arábie, která má jedny z nejnižších nákladů na těžbu, a dále Spojené arabské emiráty a Rusko, pro jehož ekonomiku je přitom export ropy klíčový. Rusku však pokles na 60 dolarů za barel nevadí, protože sankce mu neumožňují prodávat ropu za vyšší cenu. Tato skupina se domlouvá a prosazuje své požadavky, především tedy saúdské, a odstavuje zbylé členy OPEC+.

Firmy Baker Hughes a SLB, poskytující služby těžařům, uvedly podle CNBC, že očekávají pokles investic do hledání nalezišť ropy a do těžby.

„Vyhlídky převisu nabídky na trhu s ropou, rostoucí cla, nejistota v Mexiku a slabá aktivita v Saúdské Arábii společně přispívají k omezení výdajů,“ uvedl generální ředitel společnosti Baker Hughes Lorenzo Simonelli, když 25. dubna informoval o výsledcích hospodaření společnosti za první čtvrtletí. Omezení investic opět vadí zemím snažícím se rozšiřovat těžbu, jako je Kazachstán.

List The New York Times naznačuje, jakou by Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty mohly mít motivaci, když normální je při poklesu cen těžbu naopak omezovat. Kromě toho, že to postihuje země nedodržující limity, to jde to na ruku prezidentovi USA Donaldu Trumpovi.

Helima Croftová z RBC Capital Markets navyšování těžby označila za „jeden z nejdůležitějších jasných bodů Trumpovy ekonomiky“. Trump totiž slíbil voličům i firmám snížení nákladů na energie.

List spekuluje, že cílem Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů mohou být nějaké ústupky ze strany USA v oblasti obrany a dodávek zbraní. Saúdové se obávají ambicí Íránu. Může také jít o snahu o zrušení omezení prodeje čipů pro umělou inteligenci, které zavedla administrativa Joea Bidena a dopadá na arabské země.