Článek
Dosavadní průběh války, kterou Rusko v roce 2022 rozpoutalo svojí plnou invazí na Ukrajinu, přitom vypadal jinak. Ruské hospodářství navzdory západním sankcím posilovalo. V posledních dvou letech tamní HDP rostl tempem 4,1 procenta za rok.
Podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka ale na tato čísla není možné pohlížet stejnou optikou jako na růst jiných zemí. Rusku výrazně pomáhal přechod na takzvanou válečnou ekonomiku, tedy výrobu zbraní právě pro účely konfliktu na Ukrajině. Růst tak nemá pevné základy, které by se projevovaly zvyšováním životní úrovně obyvatel. „Je do značné míry destruktivní,“ prohlásil Dufek.
Ruskou ekonomiku aktuálně silně sráží pokles cen ropy na světových trzích. Ten zapříčinily obavy z možné globální recese v důsledku celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Přispělo k němu i rozhodnutí kartelu OPEC urychlit zvyšování objemu těžby ropy.
Ruský rozpočet na letošní rok počítal s průměrnou cenou tamní ropy Urals ve výši těsně pod 70 dolarů za barel, v přepočtu asi 1530 korun. Místo toho se ale její hodnota pohybuje kolem hranice 50 dolarů za barel, tedy lehce pod 1100 korunami. „Pro Rusko to může představovat citelný zásah do jeho příjmů,“ konstatoval Dufek.
Výnosy z prodeje ropy a plynu tvoří zhruba třetinu ruského rozpočtu. Tamní ministerstvo hospodářství uvedlo, že zlevnění ropy připraví Rusko zhruba o 15 procent příjmů z obchodování s energetickými surovinami. Pokud by ceny zůstaly na této úrovni, může země za celý rok podle odhadů přijít asi o bilion rublů, v přepočtu zhruba 270 miliard korun.
Sazby zůstávají vysoké
Další nebezpečí pramení z výkonu čínské ekonomiky. Peking se stal největším odběratelem ruské ropy. Jeho hospodářství ale zpomaluje, navíc jej může negativně ovlivnit obchodní válka se Spojenými státy.
Rusko čelí i problémům souvisejícím s rozhodnutím přejít na válečnou ekonomiku. To bylo v posledních dvou letech tahounem růstu, protože země musela investovat značné prostředky nejen do výroby zbraní, ale kvůli západním sankcím i do posílení dodavatelských řetězců napojených na Čínu a Indii.
Transformace je ale nyní u konce, výdaje na armádu už letos také nemají tak prudce růst, což ovlivní výkonnost celého hospodářství.
Rusko navíc dusí přísná měnová politika, kterou drží tamní centrální banka a její šéfka Elvira Nabiullinová. Úroková sazba zůstává na extrémních 21 procentech. To firmám prodražuje úvěry a brzdí jejich investice.
Domácnosti takto vysoké sazby zároveň odrazují od utrácení a motivují spíše k ukládání peněz na spořicí účty. Spotřebitelská poptávka proto ochladla a růst tržeb obchodníků zpomalil.
„Začínáme dosahovat stagnace ve spotřebitelské poptávce,“ uvedla pro agenturu Reuters Sofya Donetsová, hlavní ekonomka T-Bank.
