Článek
V úterý index vzrostl o 1,18 procenta. Podobně si vedl technologický Nasdaq, japonský index Nikkei se od vypuknutí války téměř vrátil na předválečnou úroveň a širší asijský index MSCI ve středu stoupl o 1,5 procenta.
Harvardský profesor a bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu Kenneth Rogoff ale před optimismem varuje. „Myslím si, že je naivní si myslet, že mise je splněna. Je to jenom dočasná úleva. Íránský režim je stále u moci – trhy se však rozhodly, že na tom nezáleží a že všechno půjde hladce,“ řekl Rogoff listu The Guardian.
Ve vyjádření pro agenturu Bloomberg pak ekonom upozornil, že válka představuje velký stagflační šok – tedy kombinaci zpomalujícího růstu a rostoucí inflace. „Spolu s dopady Trumpových cel to tlačí úrokové sazby nahoru, místo aby klesaly, jak by si Trump přál,“ uvedl.
Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán na konci února. Konflikt, který si vyžádal přes tři tisíce mrtvých, narušil dopravu v Hormuzském průlivu – úzké námořní trase, kudy běžně prochází přibližně pětina světových dodávek ropy a zemního plynu. Minulý týden obě strany uzavřely dvoutýdenní příměří a v pákistánském Islámábádu zahájily přímé mírové rozhovory. Právě Pákistán příměří zprostředkoval, jednání ale skončilo bez dohody.
Ceny ropy přesto zůstávají vysoké. Ve středu stouply o 1,2 procenta na více než 96 dolarů za barel, když se ukázalo, že USA vyšlou do oblasti Perského zálivu další vojáky – mimo jiné šest tisíc námořníků na letadlové lodi George H. W. Bush. Na konci měsíce má dorazit dalších 4200 příslušníků námořní pěchoty.
Americký ministr financí Scott Bessent přesto trvá na tom, že americká ekonomika je silná a její růst letos může dosáhnout tří až tří a půl procenta.
