Článek
Sněmovní výbor griloval šéfky Harvardské univerzity, Pensylvánské univerzity a Massachusettského technologického institutu (MIT) Claudine Gayovou, Liz Magillovou a Sally Kornbluthovou. Důvodem byly antisemitské projevy na těchto školách poté, co palestinské teroristické hnutí Hamás 7. října zaútočilo na izraelské kibucy a hudební festival Supernova, přičemž brutálně pozabíjelo přes 1200 lidí a dalších 240 uneslo. Mnohé oběti útočníci brutálně mučili.
Republikáni, kteří stojí v čele výboru, kladli většinu otázek, i když se do grilování zapojil i jeden demokrat, uvedl list The Washington Post. Nejdůraznější byla Stefaniková, která požadovala jasné odpovědi ano, nebo ne.
Relativizace antisemitismu
Když se zeptala Kornbluthové, jestli výzvy ke genocidě Židů lze považovat za šikanu, šéfka MTI odpověděla: „Ano, když se zaměřuje na jednotlivce. Ale ne, když jde o veřejná vyjádření.“ Dodala, že v kampusu neslyšela výzvy ke genocidě. Když jí kongresmanka řekla, že ale studenti skandovali heslo „intifáda“, tak to přiznala. „Slyšela jsem hesla, která by mohla být antisemitská, když se volalo po eliminaci Židů, ale záleží to na kontextu,“ relativizovala událost. Dodala, že se musejí okolnosti vyšetřit, ale že by o šikanu jít mohlo.
Židovská škola v Montrealu se stala terčem střelby. Už podruhé za týden
Na přímou otázku Stefanikové jestli „volání po genocidě Židů lze považovat za šikanu“, šéfka Pensylvánské univerzity Magillová odpověděla podobně vyhýbavě: „Pokud je přímé a vážné a všeprostupující, je to šikana.“
Když republikánka řekla, že tedy její odpověď považuje za ano, Magillová se ohradila: „Rozhodnutí, paní kongresmanko, závisí na kontextu.“ S tím se ale Stefaniková nespokojila a chtěla slyšet jasné ano, či ne. Na to šéfka prestižní univerzity uvedla, kdy by tomu tak bylo: „Jestliže řeč přejde v čin, mohla by to být šikana.“
Na dalších univerzitách to vidí podobně
Podobně se na to dívala i šéfka Harvardu Gayová, i podle ní záleží na kontextu: „Když antisemitská rétorika přejně v čin, pak je to šikana a zastrašování a my bychom zasáhli.“
U „pouhých“ vyjádření však „záleží na kontextu“, jsou-li v rozporu s kodexem chování na univerzitě. „Nařízení ohledně šikany a obtěžování jsou docela specifická, a pokud je to v takovém kontextu, že by šlo o šikanu, tak bychom proti tomu zasáhli,“ prohlásila.
Gayová přitom přiznala, že volání po genocidě Židů je projevem antisemitismu. Připustila také, že během protestů v areálu její univerzity byly slyšet bezohledné a nenávistné projevy, které jsou jí osobně odporné, ale zasáhla by až ve chvíli, kdy by přešly v činy. Zdůrazňovala, že na univerzitě je velká svoboda projevu.
Antisemitismus je negativní postoj, až nenávist vůči Židům či židovské víře (judaismu). Původ slova sahá do 19. století, poprvé jej nejspíše použil v roce 1860 židovský učenec Moritz Steinschneider ve slovním spojení antisemitské předsudky v souvislosti s myšlenkami francouzského filozofa Ernesta Renana o nadřazenosti árijské rasy nad semitskou.
Později se termín objevoval v německé nacionalistické literatuře a byl namířen výhradně proti lidem židovského původu či vyznání, ačkoliv zdánlivě odkazuje na Semity obecně. Termín Semité (odvozen od biblického Šéma) je označení pro národy hovořící semitským jazykem, tedy například hebrejsky či arabsky. Vzhledem k historickému vývoji pojmu antisemitismus tak mohou být paradoxně za antisemity označeni i Arabové, byť jsou sami Semité.
Gayové se pak ptal republikán Kevin Kiley, zda by nyní rodičům židovského studenta mohla říci do očí, že jejich dítě bude v kampusu v bezpečí. „Jsme plně oddáni bezpečnosti studentů,“ pronesla Gayová frázi, načež dodala, že by na univerzitě podnikli všechny kroky, aby zajistili jejich bezpečnost, což považovala za odpověď.
Pokud by někdo dával najevo neonacistické názory, nebylo by to v souladu s hodnotami Harvardu, uvedla. Pak řekla, že ani pro antisemitismus není na Harvardu místo. Přitom její její předchozí slova ukazují, že zásah by v případě projevu nepřišel a čekalo by se až na chvíli, kdy by došlo k nějaké akci.
Německá vnitřní rozvědka zvýšila varování před terorem. Ohroženi hlavně Židé
