Článek
„Saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán v uplynulém měsíci několikrát soukromě telefonoval s Trumpem, přičemž se zasazoval o útok USA, a to navzdory jeho veřejné podpoře diplomatického řešení,“ napsal WP s tím, že Netanjahu zatím pokračoval v dlouhodobé veřejné kampani za americké údery proti Íránu, který označuje za existenční hrozbu pro Izrael.
Právě toto společné naléhání obou lídrů podle listu pomohlo Trumpa přesvědčit, aby kývl na bezprecedentní sérii útoků vůči Íránu, která už mimo jiné vedla ke smrti nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.
Dalším faktorem bylo to, že Trumpův zmocněnec Steve Witkoff a zeť Jared Kushner vedli před údery jednání se zástupci Íránu, ale postupně nabyli dojmu, že Írán se je snaží oklamat a chce usilovat o jadernou zbraň. Saúdská Arábie do toho podle zdrojů deníku v zákulisí na Trumpa tlačila na vojenskou akci s tím, že pokud neudeří nyní, Írán bude silnější a nebezpečnější.
Veřejná pozice Rijádu byla přitom zcela jiná. Bin Salmán dokonce po telefonátu s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem ohlásil, že nedovolí, aby byl saúdskoarabský vzdušný prostor či území využity k útoku na Írán. Ačkoliv je sunnitská Saúdská Arábie dlouhodobým rivalem šíitského Íránu, veřejně zřejmě zvolila zdrženlivou taktiku kvůli obavám z íránské odvety vůči jejímu ropnému průmyslu, míní WP. Írán přesto při nynějších odvetných raketových úderech nevynechal ani Saúdskou Arábii.
K rozhodnutí USA provést útoky měla přispět i další věc - podle toho, co americký ministr zahraničí Marco Rubio v úterý řekl zákonodárcům, byl Izrael rozhodnutý zaútočit na Írán tak jako tak. „Zdálo se tedy, že jedinou zbývající debatou bylo, zda USA zahájí útok spolu s Izraelem, nebo zda USA počkají, až Írán zaútočí na americké vojenské cíle v regionu, a teprve poté zaútočí,“ řekl zdroj deníku.
Zpravodajci USA bezprostřední hrozbu neviděli
Trump se tak nakonec rozhodl k útoku, ačkoliv američtí zpravodajci si zřejmě nemysleli, že by Írán představoval pro území USA aktuální hrozbu. „Ve svém hodnocení z loňského roku americká Obranná zpravodajská služba (DIA) neuvedla žádný náznak toho, že by Írán zahájil vývoj mezikontinentální balistické střely. Pokud by se k tomu rozhodl, DIA uvedla, že by její výroba trvala deset let,“ podotkl k nyní tomu deník.