Článek
O Bidenově rozhodnutí o sdílení důkazů s ICC jako první informoval list The New York Times, který zároveň podotkl, že představitelé amerického ministerstva obrany se tomuto kroku dlouhé měsíce snažili zabránit. Pentagon se totiž obával, že i omezená spolupráce by mohla implikovat americké uznání autority soudu v Haagu, což by vystavilo nebezpečí stíhání jeho vojáky.
Biden byl nicméně pod rostoucím tlakem ze strany svých demokratů i opozičních republikánů, aby jednal. Minulý týden například senátní výbor schválil návrh vládního zákona o financování s podmínkou, že prezident „poskytne informace“ soudu, aby pomohl při vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině.
Bílý dům zatím změnu postoje oficiálně neohlásil, s odvoláním na nejmenované americké představitele ji však potvrdil i britský deník The Guardian a další média. „Od začátku ruského útoku na Ukrajinu měl prezident jasno: pachatelé a původci válečných zločinů a zvěrstev na Ukrajině musí nést zodpovědnost,“ reagoval mluvčí americké Národní bezpečnostní rady. „Ohledně ICC nebudeme mluvit o podrobnostech jakékoli spolupráce, což je v souladu s praxí soudu přistupovat k žádostem o spolupráci důvěrně,“ dodal pak opatrně.
Členem ICC není ani Ukrajina
ICC stíhá pachatele a strůjce válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti. Letos v březnu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu vydal soud zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti s únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.
Soud, který sídlí v nizozemském Haagu, začal fungovat v roce 2002, kdy úmluvu ratifikoval dostatečný počet států. Původně Římský statut Mezinárodního trestního soudu podepsaly i USA a Rusko, ani jedna ze zemí jej však neratifikovala a později odvolaly i svůj podpis. Dokument dosud neratifikovala ani Ukrajina, ačkoliv s ICC letos podepsala dohodu o spolupráci.
Ještěže Putin nepřijel, jihoafrická vláda by ho musela zatknout, rozhodl tamní soud
