Hlavní obsah

Ocenění pro kovanou soudružku Davisovou aneb Jak univerzita v Cambridgi uděluje čestné doktoráty

2:41
2:41

Poslechněte si tento článek

Univerzita v Cambridgi udělila čestný doktorát jednaosmdesátileté politické aktivistce Angele Y. Davisové. Její jméno a tvář se vybaví především dříve narozeným. Členka americké komunistické strany byla zapletena do několikanásobné vraždy a v roce 1970 uvězněna. To ale komunistické propagandě nevadilo a udělala si z ní hrdinku boje proti americkému rasismu. Dnes je stále aktivní členkou komunistické strany, zastánkyní hnutí za zrušení věznic a hlasitou obhájkyní práv LGBTQ+.

Foto: Profimedia.cz

Angela Davisová

Článek

To, že Davisová získala čestný doktorát, prorektorka Deborah Preniceová vysvětlila slovy: „Každá z osobností, jíž byl doktorát udělen, mimořádným způsobem přispěla k rozvoji svého oboru a jejich práce nadále inspiruje lidi v Cambridge i po celém světě.“

Život i kroky Davisové jsou jazykem diplomatů kontroverzní. Do Komunistické strany USA vstoupila v roce 1969. Soudružka Davisová patřila k těm, kteří zastávají tvrdou linku. Schvalovala invazi států Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa, odmítala perestrojku a souhlasila s pučem na Gorbačova.

Ve stejném roce, kdy vstoupila do komunistické strany, se stala členkou militantního hnutí Černí panteři v Los Angeles, tedy v Kalifornii, kde byl v té době guvernérem republikán Ronald Reagan. V souvislosti s touto organizací byla zapletena do několikanásobné vraždy.

Koupila a nechala na své jméno zaregistrovat zbraně, které Černí panteři použili k únosu a vraždě soudce Haleyho. Nakonec byla osvobozena pro nedostatek důkazů, ale komunistická propaganda v bývalých satelitech Sovětského svazu se jí chytila a vytvořila z ní tvář hrdinného boje proti americkému rasismu.

Foto: Profimedia.cz

Angela Davisová přichází do budovy ÚV KSČ v Praze, kde se setkala s generálním tajemníkem ÚV KSČ Gustávem Husákem.

Po svém propuštění z vězení uskutečnila turné po zemích, kde vládl komunistický režim. Odstartovala ho v srpnu 1972 návštěvou Moskvy a Taškentu. V září se ve východním Berlíně vítala s Erichem Honeckerem, tehdejším představitelem moci v NDR.

Pokračovala do Bulharska, v září se objevila v Praze. Na počest jejího příjezdu byla uspořádána velká slavnost v pražské Lucerně. Davisová navštívila nacisty vypálené Lidice, přijali ji Gustáv Husák, Vasil Biľak nebo Gusta Fučíková a dostala pamětní medaili k 50. výročí založení KSČ. Z Prahy pokračovala na Kubu a do Chile.

Tato „hrdinka“ odmítala podpořit politické vězně v zemích východního bloku. Ruský exilový spisovatel Alexandr Solženicyn jí vyčítal, že odmítla žádost českých disidentů o podporu pro politické vězně komunistického režimu.

Členkou Komunistické strany USA byla až do roku 1991, kdy ji po rozpadu Sovětského svazu opustila a začala se angažovat v hnutích prosazujících umírněný demokratický socialismus.

Související témata:

Výběr článků

Načítám