Obama: Ohledně zabíjení Afroameričanů jsem měl svázané ruce

Upřímná slova zazněla na středečním fóru Obamovy nadace My Brother's Keeper (Strážce mého bratra).

Sám někdejší prezident se účastnil jedné z panelových diskusí, která měla jako hlavní téma aktivismus spojený s vraždou George Floyda, od které v úterý uplynul přesně jeden rok.

„Byl jsem ze své institucionální role poněkud frustrován,” řekl Obama.

Připomněl, že po dobu jeho funkčního období došlo k několika mediálně velmi sledovaným zabitím černochů, jako například ke smrti Michaela Browna, kterého v roce 2014 zastřelil bílý policista.

„Šel jsem nejdál, co jsem mohl, a vyjádřil se například k případu Trayvona Martina,” řekl s odkazem na neozbrojeného černošského mladíka, který byl zastřelen členem sousedské hlídky v roce 2012.

Více konat nemohl, tvrdí, protože by šlo o zásah do nezávislého jednání ministerstva spravedlnosti. „Nechtěl jsem ohrozit jejich schopnosti vyšetřit a potenciálně obvinit pachatele, což znamenalo, že jsem nemohl působit moc rozhodně, co se týče pocitu viny nebo neviny,” vysvětlil.

Dodal, že když nastoupil v roce 2012 do Bílého domu, neměl dostatečnou většinu potřebných zákonodárců, a to nejen těch na federální úrovni, ale i v jednotlivých státech. „Žádné z reformních iniciativ, se kterými jsme přišli, jsme nedokázali přetavit v dostatečně odvážné kroky, které bychom si bývali přáli,” pokračoval Obama.

Hlavním požadavkem loňských masivních protestů bylo ukončení diskriminace lidí tmavé pleti, která byla podle aktivistů zakořeněna v samotném systému policie.

Do jaké míry hraje barva kůže podezřelého roli v tom, zda ho policista při konfrontaci zastřelí, zkoumala studie Harvardské univerzity. Autoři se zaměřili na 5494 takovýchto úmrtí v období mezi lety 2013 až 2017. Znepokojivou disproporci našli ve všech metropolitních oblastech, které údaje o rase zemřelých poskytovaly.

K úmrtím bělochů docházelo v souvislosti s policejními zákroky sice častěji, ale bělochů je v americké společnosti většina – podle Úřadu pro sčítání lidu asi 76 procent.

Černochů je oproti tomu asi 13,4 procenta. Když se tyto demografické údaje promítnou do studie, policejní zákroky proti černochům končí smrtí podezřelého 3,2krát častěji než proti bílým.

Na druhou stranu je potřeba brát v potaz to, že černoši v USA páchají v přepočtu na zastoupení v populaci více násilných trestných činů než běloši. Jedná se ovšem o sociální, nikoli rasový problém, protože takzvané „pouliční kriminality“ (street crime) se v drtivé většině případů dopouští chudí lidé z vyloučených lokalit a ghett.