Článek
Spojené státy už nyní mohou dislokovat v Grónsku své jednotky, a to na základě smlouvy z roku 1951 a dodatku z roku 2004. V době studené války tam měl Washington 17 základen s více než 10 000 vojáky. Bílý dům to ale podle stávajících pravidel musí s Dánskem i Grónskem konzultovat a informovat je o tom dříve, než podnikne „jakékoli významné změny týkající se vojenských operací nebo zařízení Spojených států v Grónsku“.
Podle amerických činitelů obeznámených s tématy jednání chce Washington změnit podobu smlouvy tak, aby USA už neměly žádná omezení, napsal Bloomberg. „Pokud k dohodě dojde, a prezident Trump je plný naděje, že ano, Spojené státy dosáhnou navěky všech svých strategických cílů s respektem ke Grónsku za velmi nízkou cenu,“ uvedla mluvčí Bílého domu Anna Kellyová. Podrobnosti nedodala: „Detaily budou zveřejněny, jakmile budou finalizovány všemi zúčastněnými stranami.“
Taková forma dohody odpovídá Trumpovým mlhavým vyjádřením po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. „Všichni budeme pracovat společně. NATO do toho bude zapojené s námi,“ řekl Trump s tím, že pokud bude Dánsko souhlasit, nebudou uvalena cla, jimiž hrozil.
Řada amerických komentátorů dává změnu původně nekompromisního Trumpova postoje ohledně uchvácení Grónska do souvislosti s tím, že evropští představitelé pohrozili použitím ekonomické „bazuky“ a Evropský parlament zmrazil projednávání vzájemné obchodní dohody EU a USA.
Podrobnosti o podobě nové dohody ovšem Trump neuvedl a dánské velvyslanectví ve Washingtonu se ke spekulacím, jak daleko dohoda půjde, nevyjádřilo. Není jasné, jak se Kodaň a grónská samospráva v Nuuku ke změnám stávajících dohod postaví. Dánská premiérka Mette Frederiksenová řekla ve čtvrtek na mimořádném summitu EU v Bruselu, že Dánsko a Grónsko jsou ochotny dále rozšířit smlouvu z roku 1951.
Úplný přístup. Navždy
Trump ve čtvrtečním vyjádření pro stanici Fox Business řekl, že USA budou mít plný vojenský přístup na ostrov. „Budeme mít možnost rozmístit v Grónsku vše, co potřebujeme, protože to chceme. V základě je to totální přístup navždy, bez časového omezení.“
Spojené státy přitom nevyužívaly ani stávajících možností a po skončení studené války v Grónsku výrazně omezovaly svou vojenskou přítomnost, kdy tam měly jaderné rakety a bombardéry.
Web The Conversation upozornil, že USA budovaly pod ledem na konci padesátých let minulého století pozemní základnu Century zásobovanou energií malé jaderné elektrárny. Sloužilo na ní 200 mužů, nyní je však opuštěná. S postupujícím táním ale hrozí, že se z ní uvolní azbest a další nebezpečné látky.