Univerzity v USA už nesmí zvýhodňovat menšiny. To není normální soud, reagoval Biden

„Věřím, že naše vysoké školy jsou silnější, když jsou rasově různorodé,“ citovala Bidena stanice CNN. Podle prezidenta soud tímto rozhodnutím opustil desítky let trvající precedens. Šéf Bílého domu verdikt označil za zklamání. „Nemůžeme dopustit, aby toto rozhodnutí bylo posledním slovem,“ dodal. „Tohle není normální soud,“ prohlásil také prezident na adresu většinově konzervativního Nejvyššího soudu.

Rozhodnutí se týká Harvardovy univerzity a Univerzity Severní Karolíny. „Přijímací řízení na Harvardu spočívá na zhoubném stereotypu, že černošský student může obvykle přinést něco, co běloch nabídnout nemůže,“ uvedl předsedající soudce John Roberts s tím, že současná pravidla přijímacích zkoušek musí skončit, ačkoliv jsou „dobře míněná“.

Devítičlenný soud většinou šesti konzervativních členů rozhodl ve prospěch aktivistické skupiny Students for Fair Admissions (Studenti za spravedlivé přijímačky), která severokarolínskou univerzitu u soudu už v roce 2014 obvinila, že znevýhodňuje bělošské uchazeče o studium a také ty s asijskými kořeny.

UNC jakožto veřejná univerzita podle skupiny a soudu porušovala 14. dodatek americké ústavy o rovném postavení před zákonem, pokud při výběru studentů brala v potaz jejich etnickou příslušnost. V případě Harvardu skupina argumentovala zákonem z roku 1964, který zakazuje diskriminaci na základě rasy či státní příslušnosti při rozdělování federální finanční podpory.

Nejvyšší soud zároveň konstatoval, že univerzity nadále mohou zohledňovat žadatelovu argumentaci, jak rasa „ovlivňuje jeho život“. Například liberální soudkyně Sonia Sotomayorová to ale odmítla jako nedostatečné a verdikt kritizovala s tím, že „ruší precedens několika desetiletí a významného pokroku“.

Zastánci vstřícnějšího přístupu vůči lidem etnických menšin na kampusech amerických univerzit byly po desetiletí mnohé vzdělávací a vojenské instituce i firmy, jež usilovaly o zmírnění rasového vyloučení v americké společnosti a také o dosažení větší diverzity na školách a pracovištích, která podle podporovatelů institucím přinese větší množství užitečných pohledů a přístupů.

Kritici tohoto přístupu argumentují, že je vlastně sám o sobě diskriminační. Mnoho amerických konzervativců, především z Republikánské strany, uvádí, že zvýhodňování jakékoli rasy je protiústavní, a to nehledě na účel, který má plnit.

Verdikt zkritizoval i bývalý prezident a jeho spolustraník z řad demokratů Barack Obama.

„Jako každá politika, nebyla dokonalá. Ale umožnilo to generacím studentů, jako jsem byl já a (bývalá první dáma) Michelle (Obamová), dokázat, že tam patříme,“ citovala prvního černošského prezidenta USA stanice ABC News.

Mluvčí kampaně republikána Donalda Trumpa, který usiluje o návrat do Bílého domu, vzkázal, že Spojené státy jsou „lepším místem“ díky většině konzervativních soudců, které tento prezident do Nejvyššího soudu nominoval. . „Na toto rozhodnutí všichni čekali a doufali v něj a výsledek byl úžasný,“ vzkázal sám Trump. „Toto je velký den pro Ameriku. Lidí s výjimečnými schopnostmi a našich největších mozků je třeba si vážit, a to tento nádherný den přinesl,“ dodal.