Článek
Kolumbijská univerzita je první z desítek univerzit, které Trumpova administrativa obvinila z podpory antisemitismu a pohrozila jim škrty ve financování, jež se s vládními úřady dohodla. Proto se očekává, že její rozhodnutí bude mít velký dopad na akademickou svobodu napříč celými Spojenými státy. Trumpova administrativa vysoké školy veřejně označuje za svého „nepřítele“, informuje deník The Guardian.
Kolumbijský profesor práv David Pozen dohodu vedení univerzity s vládou označil za „legální formu vydírání“.
„Prostředky použité k protlačení těchto reforem (opatření, jež musí univerzita zavést – pozn. red.) jsou tak bezcharakterní, jako jsou bezprecedentní. Vysokoškolská politika je teď ve Spojených státech vytvářena ad hoc dohodami, tedy módem regulací, který je nejen nepřátelský k ideálům univerzity jakožto místa pro kritické myšlení, ale také korozivní pro demokratický řád a právo samotné,“ okomentoval dohodu Pozen.
„I kdyby dohoda nepředstavovala celkovou kapitulaci, pak je pro Kolumbijskou univerzitu a vysokoškolské vzdělávání v USA přinejlepším Pyrrhovým vítězstvím. Zatímco by dohoda mohla zachovat část instituční nezávislosti a akademické svobody, stejně legitimizuje to, že federální administrativa používá vyděračské praktiky, narušuje akademickou autonomii, snižuje globální postavení amerických univerzit a nastavuje problematický precedens normalizace politických zásahů do vzdělávání a výzkumu,“ zhodnotil kolumbijský profesor literatury Joseph Slaughter.
Mezi opatřeními, které teď musí univerzita výměnou za obnovu federálního financování zavést, jsou nová omezení protestů nebo umístění celého akademického oddělení pod dozor zvláštního správce. Zároveň škola tento týden potrestala přibližně osmdesát studentů, kteří se loni zúčastnili propalestinského protestu v univerzitní knihovně. Jejich tresty zahrnují suspendace až na tři roky, odebírání titulů i vyloučení. Jedná se o největší masovou suspendaci v dějinách školy.
Obzvlášť rozsáhlou kontroverzi způsobilo oznámení z minulého týdne, že newyorská univerzita přijme novou definici antisemitismu, která bere nenávistné projevy vůči Židům a kritiku státu Izrael jako prakticky zaměnitelné. Tím značně omezí přijatelné projevy podpory Palestinců. Škola zároveň s tím potvrdila, že disciplinární řízení již nebudou spadat do kompetencí univerzitního senátu, ale pod úřad probošta.
Kvůli těmto opatřením pod nátlakem ze strany americké vlády nyní jejich oponenti univerzitu popisují jako „kanárka v totálním dole“.
To, že se škola podvolila nátlaku Trumpovy administrativy, označují kritici za ještě hanebnější v kontextu Harvardovy univerzity, která se federální vládě naopak postavila a zažalovala ji.
„Plácnutí přes ruku“
V řadách proizraelských aktivistů je reakce na dohodu rozpolcená. Například skupina Kolumbijští pedagogové a zaměstnanci podporující Izrael ve vyjádření uvedla, že je z dohody „extrémně šťastná“, ale její text údajně ještě důkladně pročte, aby „ověřila, že se vypořádává s antisemitismem a nenávistí k Izraeli“.
Podle dalších příznivců Izraele ale dohoda představuje pouhé „plácnutí přes ruku“. Studentka univerzity a spolupředsedkyně proizraelské studentské skupiny Aryeh Elisha Bakerová školním novinám sdělila, že dohoda „kompletně ignoruje strukturní a kulturní reformy, které potřebujeme, a prakticky světu vysokoškolského vzdělávání říká, že je diskriminace v pořádku, pokud si ji může dovolit“.
Propalestinští aktivisté naopak dohodu jednomyslně odsuzují.
„Kolumbijská univerzita před hrozbami Trumpovy administrativy nekapitulovala. Přivítala je jako záminku. Univerzita už dlouho chtěla… zasáhnout proti solidaritě s Palestinou. Federální nátlak jí jen dal alibi udělat to, co už tak udělat chtěla,“ vyjádřil se k dohodě hlavní organizátor loňských protestů, skupina Columbia University Apartheid Divest.
