Článek
Ve Vídni by se měly podle agentury Reuters příští týden konat technické diskuze.
„Završili jsme den po významném pokroku v jednáních mezi Spojenými státy a Íránem,“ konstatoval ománský ministr zahraničí Badr Busajdí.
Portál Axios ale uvedl, že američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa, byli postojem Íránců zklamáni. Zatím ale neučinili oficiální prohlášení.
Rozkol podle dostupných informací už nastal u samotného určení témat, o nichž se mělo jednat. Zatímco USA požadují jednání o úplném zastavení íránského obohacování uranu, balistického programu a podpory šíitských ozbrojenců na Blízkém východě, Írán trvá na tom, že bude jednat jen o omezení svého jaderného programu, který je výhradně zaměřen na mírové využití atomu.
Trump dal Teheránu čas do konce února, a pokud do té doby neuzavře příslušnou dohodu, hrozí mu útokem. K tomu Pentagon shromáždil v operační vzdálenosti od Íránu velkou vojenskou sílu včetně dvou letadlových lodí.
USA však zatím nedaly najevo, čeho chtějí dosáhnout. Pokud je záměrem donutit Írán k ústupkům v jednání o jaderném programu, nemusely by omezené údery dosáhnout požadovaného efektu, uvedl Axios. Snaha o svržení íránského vedení v čele s duchovním vůdcem ajatolláhem Alím Chameneím by pro USA znamenala rozsáhlou, a hlavně vleklou vojenskou kampaň, do níž se Trump s ohledem na blížící se volby Sněmovny reprezentantů a části Senátu v polovině prezidentského mandátu nebude chtít nechat zatáhnout.
Americké ztráty na životech by totiž byly pro voliče zcela nepřijatelné. Írán už varoval, že v případě úderu bude považovat všechny americké vojenské základny na Blízkém východě za legitimní cíle, což přímo ohrožuje desítky tisíc vojáků USA v této oblasti.
