Článek
„Neutratím ani dolar, pokud to neposílí naši připravenost nebo schopnost zvítězit,“ napsal Phelan na sociální síti X. „Abychom slib dodrželi, měníme způsob výstavby námořnictva - spolupracujeme s průmyslem na získání bojových výhod,“ dodal. Podle něj se námořnictvo vydává na cestu rychlejší konstrukce nových tříd lodí, napsala stanice CNN.
Žádný jiný plán rychlých dodávek lodí ale Phelan nepředstavil.
Námořnictvo pouze zvažuje výrobu nové třídy lodí větších než torpédoborce o výtlaku 15 000 až 20 000 tun se schopností nést hypersonické zbraně a schopné provádět útočné operace v Indopacifiku, které by měly být doprovázeny miriádami bezposádkových plavidel a korvetami, uvedl server Breaking Defence. Mají tvořit novou tzv. zlatou flotilu.
Zpožděný vývoj
Fregaty byly objednány v roce 2020 u winsconsinské firmy Fincantieri Marine Group, která už staví první dvě lodě této třídy. Ty budou dokončeny, další se vyrábět nebudou. Program nabral zpoždění 36 měsíců a první loď bude dodána v roce 2029. Každá vyjde na 1,1 miliardy dolarů.
Tyto lodě mají být schopné operovat jak na volném moři, tak v pobřežních vodách. Svým výtlakem 7200 tun měly zaplnit mezeru mezi torpédoborci třídy Arleigh Burke s výtlakem 10 000 tun a pobřežními loděmi o výtlaku 3500 tun, které jsou považované za nepovedené. Spojené státy dokonce v jednu dobu zvažovaly pořízení až dvaceti těchto fregat nové generace.
Námořnictvo nemělo ve své flotile fregatu od vyřazení USS Simpson z provozu v roce 2015. Rychlé fregaty se přitom považují za důležité pro současný námořní boj.
USA mají nyní asi 240 lodí a ponorek, očekává se, že Čína bude mít letos asi 400 lodí, přičemž 50 jich tvoří fregaty, uvedl Mezinárodní institut pro strategická studia. Celkový výtlak čínských lodí je však menší než amerických.
