Článek
Nový šampion světového loďařského průmyslu s téměř pětinovým tržním podílem se jmenuje China State Shipbuilding Corporation, neboli CSSC. Po očekávaném schválení čínskými regulačními orgány by měl v příštích dnech v rámci fúze převzít svého partnera společnost China Shipbuilding Industry.
„Sloučená společnost doufá, že využije svůj objem ke snížení nákladů a pomůže jí překonat otřesy v odvětví způsobené Trumpovými kroky,“ napsal The Wall Street Journal.
Američtí stavitelé lodí se nyní po desetiletích úpadku námořního průmyslu snaží dohnat světovou konkurenci, ačkoli ambiciózní plány Trumpa na oživení americké stavby lodí v poslední době podle deníku narazily na překážky. V krátkodobém horizontu totiž Trumpova hrozba uvalením vyšších poplatků na lodě vyrobené v Číně dává jihokorejským a japonským konkurentům příležitost k opětovnému získání podílu na trhu.
„Toto je klíčový milník v dlouhodobém úsilí Číny o dominanci v globálním loďařství,“ prohlásil analytik Centra pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu Matthew Funaiole.
Vyrábí i pro námořnictvo
Peking se nyní snaží konsolidovat státní společnosti v citlivých odvětvích, zejména těch, která souvisejí s armádou. Hlavní činností CSSC je sice obchod, ale je také důležitým dodavatelem pro čínské námořnictvo. Společnost China Shipbuilding Industry, kterou CSSC převzala, navrhla a postavila první čínskou letadlovou loď domácí výroby, Šan-tung.
CSSC uvedla, že fúze jí umožní lépe uspokojit poptávku námořnictva po pokročilých vybavení lodí.
Podle údajů o nových objednávkách od společnosti Clarksons Research se nyní sloučené čínské společnosti loni podílely na globálním trhu celkem téměř 17 procenty. „Kombinovaná kniha objednávek sloučené společnosti bude tvořit více než 530 plavidel a 54 milionů tun nosnosti, což je nejvíce na světě, s ročním obratem kolem 18 miliard dolarů,“ poznamenal The Wall Street Journal.
Peking si již před desítkami let stanovil cíl ovládnout loďařský průmysl a nyní čínští stavitelé lodí podle deníku tvoří více než polovinu světového trhu. Lodě vyrobené v Číně se loni podílely na světové tonáži přibližně 55 procenty, ve srovnání s méně než 0,05 procenta v USA, ukazují data OSN. Čína má podle amerického námořnictva 232krát větší loďařskou kapacitu než USA.
Jak ale The Wall Street Journal upozornil, očekávaná výše amerických přístavních poplatků za lodě vyrobené v Číně přiměla kupce lodí, aby se zaměřili na loděnice mimo Čínu. „Trumpova cla a zaměření zemí na domácí dodavatelské řetězce navíc vyvolaly hrozbu celkově menšího globálního obchodu, což by znamenalo, že k přepravě zboží by bylo zapotřebí méně lodí,“ dodal deník.
