USA: Zbožnost v politice stále letí

„Ahoj, jsem Ron Reagan, nepokrytý ateista, a znepokojuje mě pronikání náboženství do naší sekulární vlády,“ řekl.

Žádal o podporu Nadace pro nezávislost na víře a dodal: „Ron Reagan, celoživotní ateista, jenž se nebojí, že shoří v pekle.“

CNN a MSNBC spot odvysílaly, avšak z opatrnosti ho odmítly televize CBS, NBC, ABC, a dokonce i Discovery Science. Ronovi kritici se rozhorlili, jak je možné, že ateista takového kalibru může otevřeně mluvit v celostátním vysílání.

Křesťanství je v Americe silně zakořeněné. V ní tradičně nacházeli náboženskou svobodu imigranti z Evropy i odjinud. Avšak v praxi se tolerance často nevztahuje na ateisty, ačkoli i jim ústava USA a zákon z roku 1998 zaručují svobodu vyznání a svědomí.

Stále však platí: bez alespoň deklarované zbožnosti (nejlépe křesťanské) do politiky nechoď. Většina Američanů i nadále považuje víru za součást kandidátovy základní výbavy, jelikož v očích mnoha ateisté postrádají náležitý morální kodex a nesdílejí stejné hodnoty.

Podle ankety Gallupova institutu je nejméně zvolitelný „so­cialista“ (odmítlo by jej 50 procent dotázaných) a po něm hned „ateista“ (40 procent).

Stávající prezident USA Donald Trump je oficiálně presbyteriánem, svým životem však podle všeho bohabojný ateista. Za své zvolení se v kampani 2016 po odhalených skandálech dovolával božího milosrdenství, a hle: křesťanská pravice za ním šla. Evangelikáni v něm viděli hráz proti politickým liberálům a dočkali se.

Jmenoval tři konzervativce do nejvyššího soudu, kde nyní budou mít dvoutřetinovou většinu. Trump stavěl zeď na hranici s Mexikem, ale ne mezi církvemi a Bílým domem.

„Bohužel jsme se stali zemí, kde se lidé víry hrnou za těmi, kteří ji hlásají nejhlasitěji, přičemž na straně kandidátů se to často ukazuje jako nejméně věrohodné,“ soudí Jonathan Turley z Georgetownské univerzity.

Podle něj trend náboženství v politice začal s demokratem Jimmym Carterem (1977–1981) a zesílil za jeho republikánského nástupce Ronalda Reagana (1981–1989) ruku v ruce s růstem vlivu křesťanské pravice jako voličské skupiny, jejíž členové velmi pilně chodí hlasovat.

Kultura zbožnosti v politice s cílem naklonit si hlasy věřících není cizí ani demokratům. O své katolické víře mluvil letos k delegátům nominačního sjezdu i Joe Biden.

„Jsem skalní demokrat, ale když slyším své činitele mluvit o bohu ve všem, co dělají, je to pro mne problém,“ namítal posluchač Jim na stanici NPR.

Více či méně zbožní křesťané tvoří zatím většinu voličů v USA a ti bez vyznání asi čtvrtinu. Nebude ale možné je donekonečna přehlížet, protože jejich počty rostou stejně jako řady věřících, kteří si přejí sekulární stát, upozorňuje David Campbell z Univerzity Notre Dame.