Článek
Podle zákona jich je třeba nejméně 50 tisíc. Ve skutečnosti je nutné získat jich víc, protože část může být vyřazena kvůli chybám. Další zájemci o Hrad, jako například bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima nebo senátor Pavel Fischer, podpisy mají od poslanců, jichž je třeba nejméně dvacet, nebo senátorů, kterých musí být aspoň deset.
Na podporu poslanců bude spoléhat také Andrej Babiš, který má za zády 72členný klub.
Na konci září oznámil Pavlův tým, že nasbíral 55 tisíc podpisů. V půlce října už to bylo okolo 60 tisíc podpisů, přesné číslo ale Pavlův tým neoznámil.
„Cílíme na 70 tisíc do konce října, abychom měli nějakou jistotu v případě, že některé podpisy by nebyly stoprocentně formálně v pořádku. Podpisy budeme s panem generálem sbírat určitě do konce října, do termínu odevzdání pojedeme naplno,“ řekla Právu mluvčí komunikace Markéta Řeháková.
Nerudová v polovině října oznámila 80 tisíc podpisů. Stejný počet chce odevzdat také podnikatel Tomáš Březina. Ten 50 tisíc podpisů potvrdil už v červnu.
Zima se i přesto, že stále sbírá podpisy od občanů, obrátil také na senátory. Od končících, znovuzvolených i nových členů horní komory jich získal třináct. Končící senátoři se mu však museli upsat do 15. října, kdy jim končil mandát.
Nejvíc podpisů občanů má Nerudová, Březina a Pavel. Fischera a Zimu podpořili zákonodárci
To senátor Fischer se spolehl na podpisy jak senátorů, tak poslanců. Dohromady jich získal 51. Ve Sněmovně Fischera podpořili předsedové koaličních klubů Marek Benda (ODS), Jan Jakob (TOP 09) nebo Marek Výborný (KDU-ČSL).
V Senátu Fischera podpořil podpisem Miloš Vystrčil (ODS). Ten také na Hrad podpořil podle svých slov pouze Fischera, ačkoliv by podle výkladu ministerstva vnitra mohl podpořit i další kandidáty, stejně jako občané.
„Z hlediska ministerstva vnitra zastáváme výklad, že poslanec nebo senátor může taktéž podpořit více kandidátů. Je to čistě jeho politická odpovědnost, ať si to obhájí před svými voliči,“ řekl pro Právo ředitel odboru voleb Tomáš Jirovec. Ústavní právník Jan Kysela má však opačný názor.
„Veřejná funkce je spojována s různými omezeními. Jako občan si do klání mohu poslat, koho chci, ale jako senátor či poslanec bych měl vyslat jen jednoho, o němž jsem přesvědčen, že by měl být prezidentem. Považuji za dost neprozíravé, když by někdo podepisoval kandidaturu více lidem. Na ministerstvu vnitra asi nenarazí, ale při případném přezkumu u NSS (Nejvyšší správní soud) je to riskantní,“ řekl Právu Kysela.
| Na ministerstvu vnitra zatím osm přihlášek |
|---|
| Přihlášku do prezidentské volby podalo na ministerstvu vnitra již osm kandidátů. Mezi nimi jsou senátor Marek Hilšer, bývalý rektor UK Tomáš Zima, poslanec SPD Jaroslav Bašta a prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová. V pondělí to sdělila Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra. Některé z podaných kandidátních listin však podle ní zjevně nesplňují předepsané povinnosti. Termín na podání kandidatury je do 8. listopadu. Mluvčí SPD Barbora Šťastná v pondělí potvrdila, že Baštova kandidátní listina byla podána 5. října. Podepsalo se pod ni 20 poslanců SPD, což je zákonem požadovaný nejnižší počet zákonodárců a je to i celý klub včetně Bašty. Rohanová již v únoru avizovala, že má k dispozici podpisy dvaceti poslanců z minulé Sněmovny. Je přesvědčena, že tak splnila zákonné požadavky pro účast ve volbách. |
| Zdroj: zr, ČTK |
Padesát tisíc podpisů občanů zatím nenasbíral senátor Marek Hilšer. Zda se opře o podpisy svých kolegů z horní komory, zatím neinformoval. Také podnikatel Karel Janeček zatím na metu 50 tisíc podpisů nedosáhl.
Ministerstvo vnitra do 25. listopadu podpisy z parlamentu i od občanů zkontroluje a rozhodne o registraci kandidátů. Ti, kteří nebudou registrováni, se pak mohou s námitkou obrátit ještě na Nejvyšší správní soud.
První kolo voleb se uskuteční 13. a 14. ledna 2023. Případné druhé kolo 27. a 28. ledna.