Článek
Sama psycholožka ve své praxi reflektuje nárůst sexualizovaného násilí zejména mezi mladými lidmi. „Vybavuji si případ znásilnění jedenáctileté dívky, kterého se dopustil šestnáctiletý mladík. Následně napsal rapový song, který byl plný vulgarit, nenávisti vůči ženám a umístil tam fotografie této dívky. Všechno samozřejmě zhlédli její spolužáci a další okolí. Navíc to byl kamarád jejího bratra,“ popisuje Čírtková.
Dívka tak čelila nejen následkům znásilnění, ale i reakcím svých nejbližších, kteří většinově sympatizovali s chlapcem. Ten svou vinu odmítal a vykreslil ji jako „mrchu“.
„Nepochybně klesají vztahové schopnosti - umět vztah navázat, udržet i ukončit. S tím souvisí i to, jaké trestné činy se v poslední době dostávají do trestního zákoníku. Vidíme právě trestné činy, které reagují na poruchy vztahových schopností. Narážím například na trestný čin tzv. stalkingu,“ vysvětluje soudní znalkyně.
Právě zhoršující se vztahové schopnosti souvisí se zvýšením výskytu sexualizovaného násilí. Další důležitou proměnnou jsou i sociální sítě, které v tomto ohledu rozšiřují pomyslné hrací pole i do digitálního světa.
Online viktimizace v oblasti sexualizovaného násilí katapultově vzrostla. To je přímo výbuch.
„Online viktimizace v oblasti sexualizovaného násilí raketově vzrostla. To je přímo výbuch. Například chlapec na základní škole v osmé třídě se zamiluje do dívky. A co udělá? Pořídí si svlékací aplikaci, kde dívku svlékne a fotku rozešle do blízkého okolí. Dívka se z toho psychicky zhroutí,“ uvádí psycholožka.
Kontaktu v reálném světě značně ubývá, přesouvá se spíše do virtuálního prostředí. Tento trend ale nabaluje problémy, kde tím největším je samota. „Sociální sítě sice spojují, ale nesbližují, nevytváří intimitu. To vede k větší osamělosti,“ konstatuje Čírtková.
Z průzkumu CZECHSEX 2023 vyplývá, že více než polovina mladých mužů ve věku 18–25 let ještě neměla pohlavní styk. Sama psycholožka popisuje dvě protichůdné polarizující tendence. Na jedné straně se snažíme zpřísňovat normy ohledně sexualizovaného násilí, a na straně druhé jsme svědky velkého rozvolňování na sociálních sítích.
Morálka jako „oldschool“
„Ztrácí se prostor vymezený intimitě a soukromí. Vezměte si různé reality shows, co všechno stavíme k dispozici veřejnosti. Někdy mám pocit, že regulujeme hodně právem, ale málo spoléháme na morálku, jako by morálka byla oldschool,“ míní Čírtková.
Zákony nelze korigovat vše. Je potřeba se spoléhat především na osvojené vnitřní normy, které bychom měli dodržovat ne kvůli strachu ze sankcí, ale protože jim věříme. Základní je především respekt k druhému člověku. Morálku si ale pomocí sociální sítí nepředáme. V tomto ohledu by měla fungovat především rodina.
„Selhává fyzická reálná komunikace, kterou věnujeme dětem, i čas, který jsme ochotni jim dávat. To znamená i pozornost, protože tu děti potřebují. Být ochoten se dítěti věnovat, zaposlouchat se. To je budování vztahů, které strukturují mozek. Pěstují naše vlastnosti a koneckonců i charakter,“ vysvětluje psycholožka.
Šťastné lidi utváří především dobré vztahy s reálnými lidmi ve fyzickém světě. „Vyžaduje to reálné doteky, pohledy. Stále takto fungujeme, je to naše biologická danost. Zlí lidé jsou nejméně milovaní. Potom začínají nenávidět okolí a nakonec i celý svět. Pramení to z nezájmu lidí, mála dobrých kontaktů a vztahů,“ říká na závěr Ludmila Čírtková.
Selhává rodina v dnešní době? A co by rodičům doporučila sama psycholožka? Celý rozhovor si můžete přehrát v úvodu článku.
