Článek
„Někoho nejmenovat by bylo možné například, pokud by navrhovaný člen vlády představoval bezpečnostní riziko na základě sdělení tajných služeb, že je spolupracovníkem cizí mocnosti. To je případ, kdy by bylo možné jmenování odepřít,“ domnívá se vedoucí Katedry ústavního práva na Univerzitě Karlově Marek Antoš.
Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že politici hnutí Stačilo! by neměli mít slovo v zahraniční a bezpečnostní politice země. Naznačil, že by takové lidi ve vládě na zmíněných resortech měl potíže jmenovat.
Články Ústavy o vztahu prezidenta, premiéra a ministrů
Článek 62
Prezident republiky
- jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
Článek 68
(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.
„Samozřejmě nechci voličům předjímat, jak by měli přistoupit k volbám nebo koho by měli nebo neměli volit. Ale pokud by mělo dojít k debatám o tom, jestli by zástupce Stačilo!, který prosazuje naše vystoupení z NATO, měl být součástí tvorby naší zahraniční a bezpečnostní politiky, pak bych to považoval samozřejmě za přímé ohrožení bezpečnosti této země,“ uvedl pokračoval Pavel.
Politický názor není důvod pro nejmenování
Mezi ústavními právníky pak převládá názor, že prezident republiky je povinen respektovat návrh předsedy vlády. Prezidentův záměr, tak jak jej předestřel, se tedy bude těžce naplňovat.
„Základním východiskem je, že vláda je premiéra, nikoliv prezidenta,“ připomíná ústavní právník Jan Kysela, který patří k okruhu prezidentových poradců, nicméně Novinkám řekl, že přímo v této věci Petru Pavlovi neradí.
Podle oslovení ústavních právníků pak je bezpečnostní hrozba argument, který může kandidáta na ministra zablokovat. Musí být ale jasně a seriózně podložená a jde veskrze o mezní případy. Shodují se, že něčím takovým můžou být právě informace od zpravodajských služeb či policie, že dotyčný pracuje pro cizí mocnost, nejasný původ velkého objemu peněz, práce pro mafii či vydíratelnost.
„To se však netýká politického programu strany, která není rozpuštěna ani ve své činnosti omezena,“ uvedl pro Novinky Kysela. „Nemyslím si, že politický názor na to, jak má vypadat bezpečnostní politika státu, je takovým závažným důvodem,“ přidal Antoš.
„Výjimkou by mohlo být zřejmě otevřené popírání zásad ústavního pořádku, do toho ale členství v NATO nepatří,“ doplnil Robert Zbíral z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity v Brně.
Havlíček: NATO je základ
Lídryně Stačilo! a předsedkyně komunistů Kateřina Konečná na prezidenta pro ČTK reagovala: „O tom, kdo zasedne ve vládě, rozhodují voliči, a ne pomýlená přání prezidenta a jeho hradních přátel po boku. Pokud vím, ministr se ve svém slibu zavazuje věrnosti ČR, nikoli k nekritickému obdivu a lásce k EU či NATO na věčné časy a nikdy jinak.“
Předvolebním průzkumům dlouhodobě dominuje hnutí ANO. Jeho první místopředseda Karel Havlíček spoléhá na to, že Pavel se bude řídit výsledky voleb. Zdůraznil však také, že ANO členství Česka v NATO podporuje.
„Vycházím z toho, co říkal v minulosti, že bude respektovat výsledky voleb a podle toho bude jmenovat vládu,“ okomentoval prezidentova slova. „Ví, že pro ANO je NATO červená linie, za kterou nejdeme. Naši účast v Alianci podporujeme a považujeme ji za základ bezpečnosti nejen v Česku, ale i v Evropě. Kdokoliv, kdo bude mít zájem s námi vládnout, v případě, že uspějeme ve volbách, s tím musí počítat,“ napsal ve vyjádření pro Novinky.
Pavel v rozhovoru zdůraznil, že respektovat vůli voličů bude, a pokud si lidé zvolí Stačilo! a bude zvažováno jako koaliční partner, bude „potřeba s tím pracovat“.
„Ale já věřím, že součástí povolebního vyjednávání bude debata o tom, jak se bude tvořit koalice a s kým, případně kdo a jaký post by ve vládě měl obsadit. A to si myslím, že je potom celkem legitimní, že ten, kdo bude pověřen sestavením vlády, se mnou o tom povede diskusi,“ dodal.
