Článek
„Ostatní strany byly reálně dlouhodoběji existující subjekty, mají nějaké členy, organizaci, program, členy atd. Ale když s tím srovnáte Stačilo!, tak vám z toho vyjde, že je to subjekt trošku odlišný, který obchází pravidla pro koalice a který vznikl, aby obcházel pravidla pro koalice. A takto nevznikli ani Piráti, ani Zelení, ani kdysi TOP 09 a Starostové,“ poznamenal Kysela.
„Vychází z toho, že Stačilo! je spíš skořápka nebo volební výtah a v tomto ohledu je odlišitelné od ostatních stran,“ poznamenal.
Kandidátky Stačilo! a SPD posoudí Ústavní soud, kam poslala stížnost strana Volt. Viní je z obcházení zákona a tvrdí, že by se měly registrovat jako volební koalice, pro které platí přísnější pravidla pro vstup do Sněmovny. Dvoukoalice musí získat aspoň 8 procent voličů, troj- a více-koalice 11 procent. Jedné straně oproti tomu stačí k zisku mandátů 5 procent voličů.
Brněnský a jihočeský soud už konstatovaly, že Stačilo!, případně i SPD, porušují rovnost volebních podmínek, protože bez příslušného označení kandidují jako faktické koalice. Jejich kandidátky však soud nerušil, aby nezasáhl do volebního procesu. SPD i Stačilo! se zatím brání slovy, že i ostatní strany kandidují s podporou cizích subjektů, a činí tak celé roky.
Letos například ve spolupráci se Zelenými kandidují Piráti, jejich spojení zase u soudu napadla Přísaha.
Soud by mohl „nekoalicím“ zrušit mandáty
V první fázi udělali podle Kysely možnou chybu už úředníci krajských úřadů, kteří kandidátky hnutí registrovali. Pro bližší zkoumání kandidátek a posuzování, zda se nejedná o koalici, jim však podle právníka chyběla metodika od ministerstva vnitra. Pokud by nyní Ústavní soud rozhodl, že Stačilo! případně i SPD obcházejí zákon, mohl by jeho mandáty poslanců po volbách zrušit. „Mohl by zneplatnit volbu těch konkrétních kandidátů, těch konkrétních stran. A na základě toho by se musely přepočítat výsledky,“ poznamenal. „Volby by se neopakovaly,“ dodal s tím, že však předpokládá, že soud bude zdrženlivý.
Ve slepencích letos kandiduje několik stran. SPD do sněmovních voleb nasadila drtivou většinu svých členů, tedy 330. Jen po dvojicích je doplňují kandidáti z dalších tří spřátelených partají: Trikolory, Svobodných a PRO. Lídrům spřátelených stran uvolnila místa v čele kandidátek. Nestraníků se o místa poslanců uchází za SPD sedm.
Spolupráci s dalšími subjekty si SPD vyzkoušela už před sedmi lety, kdy na své kandidátky pozvala 7 kolegů ze strany Moravané, tehdy tento postup nikdo nezpochybňoval.
Diametrální rozdíl v počtech
Stačilo! je proti tomu jiný případ. Už název hnutí vznikl původně jako označení předvolební koalice pro evropské volby v loňském roce. Jako samostatné hnutí se Stačilo! registrovalo až po těchto volbách loni na podzim, kdy mělo fakticky jen pár členů. Volebním lídrem do Sněmovny na rozdíl od všech ostatních politických stran není předseda Stačilo! Daniel Sterzik, ale šéfka komunistů Kateřina Konečná.
A byť kandidátky podává Stačilo!, nikoliv KSČM, největší podíl kandidátů mají právě zase komunisté. Poslanecké židle jich chce 158. Členů Stačilo! je oproti tomu na kandidátkách pouze 41. Na listinách figuruje dále 37 sociálních demokratů, 24 členů ČSNS, 9 Moravanů a jeden člen SD-SN.
TOP pomáhali Starostové, ODS Soukromníci
Za Českou pirátskou stranu oproti tomu kandiduje 270 Pirátů spolu s 31 členy Strany zelených, 42 nestraníky a jedním členem strany Mourek.
Piráti tak kopírují osvědčený model z minulosti. V roce 2013 například kandidovala TOP 09 s podporou Starostů. Členů „topky“ bylo 224, zatímco členů STAN 79. Další jednotky pozic obsadily členové regionálních stran, desítky pak nestraníci.
ODS si zase o čtyři roky později pozvala na své kandidátky Stranu soukromníků, poskytla jim 40 míst, zatímco občanští demokraté zaplnili 295 pozic. Osm lidí bylo bez politické příslušnosti.
Stačilo! se podle průzkumů veřejného mínění pohybuje s podporou 7 až 9 procent voličů. SPD okolo 12 procent, Piráti mají okolo 9 procent.
