Článek
Program hnutí ANO má 38 stran, koalice Spolu o deset méně. Oba subjekty své programy rozdělily podle témat. ANO ale hovoří o dost konkrétněji, Spolu jej pojalo v rovině obecnějších hesel a podrobněji je rozkrývá postupně na tiskových konferencích.
ANO věnovalo první kapitolu hospodářství, trojkoalice obraně.
Byť hnutí ANO část programu věnuje slibům, že zruší to, co zavedla vláda Petra Fialy (ODS) jako například důchodovou reformu či superdávku, a naopak zavede to, co Fialova vláda zrušila (školkovné, 75procentní slevy na dopravu pro seniory či studenty atd.), má cíle se Spolu podobné.
Prioritou pro oba subjekty je odmítnutí emisních povolenek, které by radikálně zvýšily náklady domácností. Spolu i ANO chtějí otevírat stovky kilometrů nových dálnic, zahájit výstavbu vysokorychlostní železnice, podporovat podnikání, zajistit moderní armádu.
„Oba programy jsou vágní. Vytrácí se programová diskuze a všechny politické strany říkají podobné věci. Navýšíme platy, vylepšíme toto, zajistíme bydlení a tak dále. Lehce se liší v metodách, ale jak chtějí svých cílů dosáhnout, neřeknou, nebo se omezí jen na fráze,“ poznamenal politolog Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy.
„Dřív mohl člověk od ideově vymezené strany tušit, jakou bude mít argumentaci. Nyní politika degraduje na jednotlivé partičky, které jsou zavrtané v sociálním prostředí. A lidé politikům fandí jen proto, že jim lidsky sedí. Racionální argumenty se vytrácejí,“ dodal Mlejnek.
Co bude s rozpočtem?
Politolog Lukáš Valeš vnímá jako výraznou slabinu programu ANO i Spolu, že uspokojivě neřeší, jak snižovat schodky státního rozpočtu. „Ani maximální ekonomický růst a ani boj s šedou ekonomikou nezachrání schodkový rozpočet. Je tedy pořád otázka, kde na to vzít. Programy předkládají vágní věci,“ řekl Valeš.
„Žádná ze stran neodpověděla na klíčovou otázku, jak se bude vyvíjet státní rozpočet. Nemůžeme spoléhat na hospodářský růst. Když se podíváme na hospodářství Německa, tak tam HDP klesá,“ varoval.
„A příští vláda se bude muset vypořádat s tím, že nás německá ekonomika bude stahovat dolů k sobě. Mít v době růstu takto vysoké schodky (letos 241 miliard korun - pozn. red.) je zločin. Může se stát, že budeme brzy v recesi, nevíme, co s námi udělají cla Donalda Trumpa… Jsou tu rizika, kdy může růst skončit,“ dodal Valeš.
ANO chce výdaje zalepit znovuzavedením EET, bojem proti šedé ekonomice, úsporami na provozu státu a hospodářským růstem. Daně chce naopak postupně snižovat a začne s tím u firem, kterým poníží sazbu z 21 na 19 procent. Spolu ve svém programu sází na hospodářský růst, ke kterému podle koalice dopomohou investice.
Oba subjekty slibují dostupné energie. ANO chce vykoupit akcie ČEZ a stavět další bloky jaderných elektráren Dukovan i Temelína, Spolu plánuje Dukovany a vývoj modulárních reaktorů.
Rozdíly: ČT, euro, Visegradská čtyřka
Stejně jako pro Spolu je i pro ANO nezpochybnitelné členství Česka v Evropské unii a NATO. Na rozdíl od Spolu se však ANO chce zaměřit na oprášení vztahů v rámci V4. „Zaměříme se na rozvoj nadstandardních vztahů se sousedními zeměmi a efektivní přeshraniční spolupráci. Spolupráce v rámci V4 zůstává prioritou, ale budeme kooperovat i s dalšími partnery v EU, s cílem prosazovat společné zájmy,“ uvádí program ANO.
„Velký rozdíl je v postoji k euru. ANO říká: euro ne, raději česká koruna. Spolu říká, že euro ano, ale za výhodných podmínek,“ poznamenal Mlejnek.
Předseda ANO Andrej Babiš podle Valeše správně usoudil, že zahraniční politika není pro většinu občanů nejpodstatnější.
ANO chce také oproti Spolu změnit financování veřejnoprávních médií. Chce zrušit koncesionářské poplatky a Českou televizi a Český rozhlas platit rovnou z rozpočtu. Obě instituce navrhuje sloučit, od čehož si slibuje úsporu prostředků.
Oproti koalici Spolu také hnutí ANO slibuje zvyšování platů státním zaměstnancům, třeba učitelům a policistům.
