Šéf STEM: Je málo pravděpodobné, že Fialova vláda ve volbách mandát obhájí

Určitě, otázka je, jak silný. Přinejmenším bude sloužit hnutí ANO v kampani jako argument, bude se neustále vyskytovat v mediálním prostoru. Bude to znamenat, že koalice Spolu bude muset neustále vysvětlovat, čímž zaplní část přiděleného mediálního prostoru, a méně jí ho zbyde na to, aby nastolovala vlastní agendu a pozitivní témata.

Případ se vyšetřuje, mohou se ukázat nové souvislosti. Mohou Blažkovi a Spolu pomoci, i když to nevypadá pravděpodobně, nebo naopak se do kauzy zatáhnou další političtí aktéři.

Podobné případy mají velkou setrvačnost. Veřejnost na ně ve svém rozhodování nereaguje ze dne na den. Část voličů Spolu ale bude volit Spolu dál, neboť nevidí alternativu.

Mám-li být cynický, tak by se musely objevit nové podobné problémy, které by to přehlušily. Nejsem odborník na krizový management politických stran. Těžko říct.

Hypoteticky se bavíme o pěti procentních bodech. Jsou to procenta, o která se „hraje“, neznamená to, že tolik lidí skutečně od koalice odejde. Každý den se ke kauze objevují nové skutečnosti, do rozhodování voličů se promítají s týdenním či dvoutýdenním zpožděním.

Někteří přemýšlejí, že k volbám nepřijdou. Největší překryv má Spolu se Starosty. S ostatními stranami, jako třeba s Piráty, jsou překryvy menší. V roce 2013 po zásahu policie na Úřadě vlády bylo pro zklamané voliče ODS variantou hnutí ANO. Taková nová politická síla se už letos nerýsuje.

Ano, ale to už víme dlouhodobě. Z našich dat to vyplývalo už loni v únoru. Část nespokojených voličů čekala na novou politickou sílu. Sice nemůžeme říct, že by nové strany nevznikly, ale nemají zatím velký marketingový výtlak. Ukazuje se, že nové strany nemají známé osobnosti, které by mohly fungovat na úrovni krajských lídrů.

Teoreticky ano. Ale nevíme, jak se případ bude vyvíjet dál. Záležet bude také na tom, zda se Piráti domluví se Zelenými na spolupráci ve volbách. To by mohlo mít podobný efekt jako u SPD jejich spojení s dalšími malými stranami.

V tom to nemá Andrej Babiš jednoduché, protože jak sám říká, ANO je „catch all party“ , strana pro všechny, takže málokdy se stane, že v hnutí není část voličů, kterým by něco nevadilo. Ale zároveň geopolitika není pro voliče ANO až tak zásadní téma. Nakonec to může být tak, že Andrej Babiš se před voliče postaví jako ten konstruktivní, co drží na uzdě jiné strany, které z Evropské unie chtějí vystoupit.

Jen jeden scénář říká, že by Andrej Babiš vzal SPD a další strany přímo do vlády. Také se může snažit o menšinovou vládu. Má podle mě dvě základní strategie. První je dravčí, bude se snažit dosáhnout na sto mandátů. V minulosti se mu tato strategie nevyplatila, protože oslovil voliče svých bývalých koaličních partnerů a ti se do Sněmovny nedostali. Kdyby se v roce 2021 dostala do Sněmovny SOCDEM (tehdy ČSSD) nebo Přísaha, tak mohli v tomto končícím volebním období vládnout.

Pro něj je nejhorší varianta, že bude mít jen jednu možnost, s kým vládu složit. Lepší vyjednávací pozici bude mít, když bude mít těch potenciálních partnerů několik.

Otázka je, jaké podmínky si SPD bude klást a jak ANO vyhodnotí, že je pro ně poslanecký klub SPD stabilní. Protože za SPD kandidují i tři další menší strany, Trikolora, Svobodní a PRO. Vláda, která bude mít ve Sněmovně těsnou většinu, opřenou o tyto strany, pro ANO může být riziko.

Myslím, že o tom zatím tolik nepřemýšlejí. Ostatně ani Andrej Babiš nerozebírá v médiích své povolební strategie. Pro voliče ANO je teď důležité, aby Andrej Babiš vládl, respektive, aby nevládl Petr Fiala.

Zčásti je to „Antifiala“, ale z části je strašák „Fialova vláda“ jako celek. Jít volit proti neoblíbené vládě bývá silným motivem všude, to není otázka jen České republiky. Motiv jít volit proti vládě se projevil už u evropských a krajských voleb.

Důvodů bude celá řada. Voliči ANO a SPD vyčítají Fialově vládě „asociálnost“, tedy že mají jiný názor na sociální aspekty, jako je například výše důchodů. Kladou jiný důraz na sociální témata. S tím se pojí i geopolitické směřování a postoj k Ukrajině.

Z pohledu vlastních voličů je vláda málo akceschopná. To je dané i tím, že vládne v široké koalici, navíc ve složité ekonomické i geopolitické situaci. To vytvořilo mix, ve kterém je obecně velmi málo pravděpodobné, že mandát obhájí.

SPD podpora dalších stran pomohla. Přitáhlo to celý nový elektorát. SPD se dlouhodobě pohybovala na 8 procentech, malé strany jí dohromady přinesly zhruba 4 procenta. K růstu na zhruba 13 procent jim pomohlo, že sjednotili rétoriku. Mají hodně silných mluvčích. Díky spolupráci nemusí strany bojovat mezi sebou, ale naopak se sjednotily. To voliči kvitují.

Pokud hnutí ANO nepřisadí v kampani, tak může SPD dál posilovat.

Je to málo pravděpodobné. Voličské bloky, tedy na jedné straně vládní koalice s Piráty a Zelenými a na druhé straně ANO, SPD a mimoparlamentní strany, dávají stále v součtu stejná procenta hlasů. Síly se přelévají jen uvnitř těchto dvou bloků. Pokud by mělo silně růst SPD, tak bude klesat ANO, Stačilo! nebo Motoristé. U hnutí ANO, které má stabilní voličské jádro, neočekáváme v tuto chvíli velký pokles.

Hnutí Stačilo! má dva zdroje voličů: jednak jsou to bývalí voliči komunistů a pak jsou to lidé, kteří jsou nespokojení s tím, co se děje v této zemi. Jsou to jednoznačně antisystémoví voliči. Tuto část voličů se SPD může pokusit získat.

Zatím nepřekročilo sedm procent. Bude záležet, jak se jejím lídrům povedou předvolební debaty, což samozřejmě platí i pro ostatní politické strany. Jistý vstup do Sněmovny hnutí nemá, ale pravděpodobný ano.

Určitě mají. Pokles v preferencích je jednoznačně daný pozorností na europoslance Filipa Turka kvůli jeho rychlé jízdě na dálnici. Ostatně i předseda Motoristů Petr Macinka přiznal, že jim ta situace ublížila. Takže předpokládám, že to vidí i ve svých datech.

Ale tyto „kauzy“ za pár týdnů či měsíců odezní. Mohou konsolidovat své volební zisky.

Elektorát mají různorodý. Část lidí je z nevoličů, část z ANO, část SPD, maličká část možná z konzervativního křídla ODS.

Hnutí ANO by zvýšilo pravděpodobnost, že získá sto mandátů ve Sněmovně. Hlasy by se nevypařily, část voličů by přešla zřejmě z větší části k hnutí ANO.

Teoreticky na tom mohou postavit i kampaň. Pokud chce ANO vládnout samo, mělo by získat okolo 38 procent voličů. A ty nezíská u vládních stran nebo Pirátů, získat je mohou u potenciálních vládních spojenců.

Na to nedokážeme spolehlivě odpovědět. Stát se může cokoliv. Půjde o posledních 14 dní před volbami, kdy se ukáže, jak je společnost aktivizovaná a jak moc budou volby o principiálním konfliktu.

Ta skupina není zase tak velká, zahrnuje jednotky procent z populace. Z dat nám nevyplývá jednoznačný vzorec typu, že by volit nechtěli jen „mladé ženy“ nebo podobně. Struktura je vychýlená ke zklamaným voličům stran vládní koalice. Těch je víc než zklamaných voličů ANO či SPD.

Lidé v důchodovém věku chodí k volbám o něco častěji, ale jsou to rozdíly v jednotkách procentních bodů. Rozhodující je spíš síla populačních ročníků. Voličů ve věku 25 let je ve společnosti okolo 92 tisíc, voličů ve věku 45 let je 190 tisíc. Věkové skupiny jsou různě početné. A ty rozdíly jsou obrovské.

Třicet procent lidí říká, že se rozhodne, jestli vůbec půjde k volbám, v posledním týdnu před volbami. To znamená, že je ovlivní něco na poslední chvíli. A ti lidé to takto i deklarují.

Většina lidí má jasno, koho volit nebude, a vybírá si ze dvou či tří uskupení.

Lidé se také často rozhodují podle svého okolí a podle toho, co strany slibují. Program už je spíš mytická věc, to ty strany často nemají.

Pro voliče vládních stran je zahraniční politika důležitější. Pro voliče současné opozice i mimoparlamentních stran je důležitější ekonomická situace a jejich domácnosti. To je dané i tím, v jaké ekonomické situaci se ti lidé nacházejí.