Článek
„Nemyslím si, že by hrozila razantní demontáž ústavního systému nebo naší účasti v mezinárodních aliancích. O to nestojí ani hnutí ANO,“ je přesvědčen politolog Lukáš Jelínek.
Politolog Otto Eibl je téhož názoru: „Početně se mohou ústavní většině blížit, ale to, že se tam tyto subjekty dostanou, neznamená, že budou všechny rozhodovat. Neoznačoval bych je za ideologický blok.“
To, že by bylo ANO, SPD a Stačilo! silnou vahou ve Sněmovně nevidí jako důvod k obavám z velkých změn. Bude podle něj hodně záležet na tom, kdo se ze společných kandidátek SPD a Stačilo! do dolní parlamentní komory nakonec probojuje.
„Myslím si, že spousta z nich není připravena na to rozklížit systém, ve kterém žijeme. Asi bychom se nemuseli bát toho, že začneme vystupovat z EU, NATO apod.“ dodává.
Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v nedělní diskusi na Primě zopakovala, že podporují setrvání v Evropské unii i NATO. Těmi, kdo prosazují odchod, jsou SPD a hnutí Stačilo!, které volá i po zrušení horní komory parlamentu, kde nemá žádné zástupce.
Na to podle politologů jen tak nedojde.
Ústavní změny nelze dělat bez toho, aby s nimi souhlasily i tři pětiny senátorů. Není pravděpodobné, že by si odhlasovali zánik svého mandátu a zrušení vlastní komory.
„Senát nejde ve změnách Ústavy přehlasovat. Opoziční strany by tam musely získat nadpoloviční většinu, kterou aktuálně drží vládní strany a minimálně do příštích senátních voleb se to nezmění,“ namítá politolog Michael Drašar.
Z opozice má senátory pouze ANO - drží 14 křesel, dva senátoři jsou nezařazení. Klub ODS a TOP 09 čítá 30 senátorů, klub Starostů 18 a klub lidovců 12 senátorů. Pět má je klub senátorů SEN21 a Piráty.
Jako na Slovensku?
Shodu by ale mohly strany nají na méně radikálních věcech.
„Mohlo by se stát, že se do Ústavy dostanou jiné drobné věci, podobně jako v současnosti pozorujeme na Slovensku, které by posunuly směr víc ke konzervatismu nebo tradicionalismu,“ odhaduje Jelínek.
I Drašar si myslí, že by tak mohly leccos prosadit. V minulosti politici vypouštěli balónky s „právem na hotovost“ nebo definicí tradiční rodiny. Podporu by ale musely strany hledat u jednotlivých senátorů napříč spektrem. „Dovedu si představit, že ze senátorů za vládní strany by třeba Zdeněk Hraba právo platit v hotovosti podpořit mohl,“ dodává Drašar.
