Nejdu k volbám, není z čeho vybírat, říkají nevoliči. Utrpí tím Spolu a STAN, míní odborníci

Před čtyřmi lety k sněmovním volbám přišlo 65,4 procenta voličů. Nyní se oslovení odborníci shodují, že ačkoliv může leccos změnit závěr kampaně, dá se v říjnu očekávat o něco nižší volební účast. Podle dat agentury NMS Market Research by v srpnu byla 62 procent a zvolna roste od začátkem roku, kdy byla 60 procent.

„K volbám jsou nejvíce ochotní dorazit voliči Stačilo!, Spolu a STAN. Naopak jedny z nejméně mobilizovaných voličů má v současné chvíli ANO,“ uvedla analytička NMS Tereza Friedrichová.

Politologové Jakub Lysek a Jan Kubáček očekávají, že na nižší volební účast doplatí hlavně Spolu a STAN.

„Když byly sněmovní volby v roce 2021, tak se mobilizovali vysokoškoláci a lidé, kteří žijí ve středních městech, kde se dobře žije a je tam vysoká kvalita života. Tento trend byl patrný i v předcházejících krajských a evropských volbách,“ popsal Lysek. Loňské evropské a krajské volby podle něj ukazují opačný vývoj.

„Je zde silný pocit, že vláda nepřinesla zásadní reformy a že není rozdíl mezi nimi a Andrejem Babišem. Neukázali, že by byli kompetentnější nebo že by vládli podstatně líp. Spousta vysokoškoláků je zklamaná, tak zůstane doma,“ vysvětlil Lysek.

Malými rozdíly mezi stranami argumentoval i Kubáček: „Nabídka je v programových prioritách velmi podobná a kampaň se hodně staví na emocích a vzájemném hanění se, zpochybňování.“ Demotivace voličů soupeře je podle něj významnou součástí současných kampaní.

Politologové očekávají, že v urnách přibude neplatných hlasů. V Česku šlo o dosud nepříliš rozšířenou formu protestu, neplatných hlasů bývá do jednoho procenta, ale tentokrát by jich mohlo přibýt. „Lidé jsou naštvaní na vládu, ale nechtějí volit ANO ani extremistické strany, tak přijdou k volbám, aby si splnili občanskou povinnost, ale dají neplatný lístek,“ vysvětlil Lysek.

Podle Friedrichové k volbám nikdy nechodí 16 procent Čechů. „Pětina pak chodí jen k některým volbám. Naopak pravidelně se voleb účastní přibližně 62 procent populace,“ popsala. Většina nevoličů jsou podle ní ženy.

„Mezi nejmladšími nechodí k volbám až 40 procent z nich. Časem začnou chodit k volbám pravidelněji, i tak ale platí, že ve věkové skupině 25 až 44 let se voleb neúčastní asi pětina voličů. Naopak mezi lidmi staršími 55 let se pravidelně nedostaví jen osm procent z nich. Lidé v důchodovém věku jsou navíc největší voličskou skupinou,“ přiblížila analytička.

Vlnu reakcí ve veřejném prostoru vzbudil koncem srpna šéfkuchař Zdeněk Pohlreich, když v podcastu Čestmíra Strakatého řekl, že k volbám nepůjde. „Nechci vybírat a nechci si politickým vývojem kazit náladu. Můžu to glosovat, můžu si o tom myslet, co chci, ale v hloubi duše mě to nezajímá,“ uvedl.

Není sám, kdo takové názory zastává. Čtyřicetiletá Petra k volbám doposud chodila vždy. „Byla jsem vedená k přesvědčení, že účast ve volbách je samozřejmostí a povinností. Pokaždé, když jsem někomu dala svůj hlas, jsem později svého rozhodnutí litovala,“ popsala zklamání.

Vybrat si tentokrát z politické nabídky nedokáže ani Marie. Znechutilo ji chování politiků a „šílená kampaň“. „Jsem učitelka a nelíbí se mi, kam tato vláda vede školství. Rakušan toužící po moci? Bože, já starosty volila! A Babiš, to snad není třeba komentovat. To nikdy. Takže jaká je volba?“ komentovala.

Lukáš už patnáct let chodí jen k prezidentským volbám. Vadí mu nesourodé koalice a konfrontační politika. „Výsledkem je sedm různých bloků a skupin ve Sněmovně a jen a jen kompromisy, ze kterých vzejde gulášovka, která nás stejně nikam moc neposune,“ vysvětlil. Volby považuje za ztrátu času. „To si radši zajdu na pivo, do kina nebo na výlet,“ dodal.

Vybírat už si nechce ani Lenka, která v posledních letech chodí jen ke komunálním volbám. „Jestli tam bude ODS, ČSSD nebo někdo jiný, bude to vždycky stejné. Mám pocit, že to stejně vyjde úplně na nic,“ řekla. „Je mi to teď jedno,“ dodala s tím, že kdo chce lepší život, má si ho zařídit sám.

Pohlreich a další nevoliči odmítají i častý argument, že nevolením pomohou těm, kteří jim nejvíc vadí. „Rčení, že nevolením podporuju extremisty, je manipulativní a absurdní,“ shrnul Lukáš.

Kdo potenciálně z nižší volební účasti bude těžit, je podle Kubáčka těžké říct. „Pomůže to ANO, Stačilo!. Pomůže to i Motoristům, protože nemají tak velkou volební základnu, takže větší volební účast by jim mohla spíš uškodit,“ odhadl nicméně Lysek.