Článek
„Teď jde o prosperitu! Teď jde o budoucnost! Hesla koalice Spolu mohou říkat úplně všechny strany. Proč to máme věřit zrovna Spolu, které bylo doteď u moci a mělo možnost situaci ovlivnit?“ podivil se sloganům Spolu politolog Otto Eibl z Masarykovy univerzity.
„Urgence, kterou tomu dali teď, mi připadá nemístná, je pět měsíců před volbami. Kampaň má gradovat,“ dodal.
Oficiální start roadshow před pražským Masarykovým nádražím stylově připomínal politické akce ve Spojených státech amerických. Podle politologa Milana Školníka z České zemědělské univerzity ani to není v Česku úplné novum. Zámořským stylem politických mítinků se inspirovali už třeba sociální demokraté v éře Jiřího Paroubka.
„V případě Spolu jde o dvě věci: ukázat sílu, tedy že vláda, potažmo vládní koalice existuje, je přítomna a schopná vyzvat hnutí ANO. Druhá věc je dostat se do podvědomí lidí. Upozorňují, že ve volbách o něco jde. Snaží se veškerou politickou soutěž směřovat na střet ANO versus Spolu,“ míní Školník.
Politolog Lukáš Valeš z Newton University je k šancím Spolu na vítězství skeptický. „Zhruba půl milionu voličů od nich odešlo. Problém je hlubší a sebelepší kampaň to těžko vylepší. Ekonomické výsledky vlády jsou špatné. A nejsou špatné jen z objektivních příčin, jako je covid nebo ruská agrese na Ukrajině. Jsou špatné i ve srovnání s jinými zeměmi,“ poznamenal. „Pokud platí heslo, že volí peněženka, tak to sebelépe udělaná kampaň nezvrátí. Ekonomická data jsou natolik špatná, že do karet vládě nehrají,“ dodal.
Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity ale nesouhlasí. „Podle mě je tato kampaň Spolu celkem rozumně zacílená na lidi, které může přesvědčit. Většina z nich v minulosti Spolu volila, teď je volit nechtějí, ale nemají moc na výběr, komu jinému hlas dát,“ poznamenal.
Co je Východ a co je Západ?
Hlavním tématem startu kampaně je zahraniční politika. Spolu tvrdí, že opozice by Českou republiku táhla na Východ, zatímco strany stávající vládní koalice udrží zemi na Západě.
Toto dělení však podle politologů začíná být přežité.
„Co je Východ a co je Západ? Viktor Orbán je pokládaný za jednoho z nejbližších spojenců prezidenta USA, ale přitom hraje ruskou kartu,“ poznamenal Valeš. „Tato témata mohou mobilizovat přesvědčené voliče, aby k volbám přišli. Ale tady se hraje o ty nerozhodnuté a zklamané, ti budou rozhodující. Zahraniční politika je tématem, které nezajímá každého. Některým lidem je jedno, co se děje na Ukrajině, ale není jim jedno, jaké jsou ceny potravin a zboží. Všichni chodí nakupovat. Všichni byli zasaženi změnou životní úrovně,“ dodal.
„Dřív dělení na Východ a Západ fungovalo, protože Spojené státy byly jiné. Teď už je to hůře uchopitelné,“ myslí si Školník. Zahraniční témata jsou však pro Spolu lepší, než domácí témata, jako jsou konsolidační balíček a důchodová reforma. „To jsou věci, které bude vytahovat opozice a bude je kritizovat. Volby ale většinou vyhrávají domácí ekonomická témata,“ doplnil.
Z pódia, nebo od domu k domu?
Spolu hodlá vyrazit v následujících týdnech do zhruba dvou set měst a obcí po celé České republice. Podle Eibla bude podstatné, jak konkrétně bude kampaň v regionech vypadat. „Jestli si tam postaví stánek nebo podium, ze kterého budou hřímat, tak to nebude ‚ono‘. Nejlepší by bylo, kdyby se jejich kandidáti vydali mezi lidi, obcházeli domácnosti,“ poznamenal Eibl.
Valeš se domnívá, že ANO bude mít v kontaktní kampani navrch. Jeho šéfovi Andreji Babišovi i předsedkyni poslaneckého klubu Aleně Schillerové pohyb mezi „obyčejnými“ lidmi sedí lépe. „Nemusím s nimi souhlasit, ale věřím jim, že jsou takoví lidoví,“ poznamenal.
ODS podle něj ztratila v regionech tváře. „Ti lidé, kterým bychom to uvěřili, jako je třeba Martin Kuba v jižních Čechách, jsou buď pryč, nebo se od ODS distancují. ODS se vždy opírala o regionální lídry, což byly silné osobnosti. Ale Petr Fiala stranu centralizoval a tím se připravil o lidi, kteří by ty ‚kravaťáky‘ v regionech zastoupili,“ míní.
Prezident Petr Pavel vyhlásil volby na 3. a 4. října v úterý. Od té chvíle se také počítají všechny výdaje politických stran do zákonného limitu 90 milionů korun.
