Babiš se rozhodl připravovat stoupence, že se na něj může zase něco objevit. Nebezpečí prý číhá v zahraničí

„Média a různé neziskovky, které mají podporu ze zahraničí, se postarají. Ale my jsme připraveni, protože máme čistý stůl,“ pronesl nedávno předseda hnutí ANO Andrej Babiš ve videu na svém facebookovém profilu.

Výrok je datovaný 26. srpnem, obavy, že v nadcházejících sněmovních volbách by mohl mít zájem na ovlivnění výsledku někdo ze zahraničí a že to odnese ANO, ale Babiše nepustily ani v půlce září.

A to vzdor tomu, že ANO dlouhodobě vládne volebním průzkumům a kauzy šéfa hnutí se do preferencí nejsilnější opoziční strany promítají zpravidla jen minimálně. „Všichni si pamatujeme, jak pár dnů před volbami v roce 2021 přišla jedna novinářka placená neziskovkami s totálně vymyšlenou a vylhanou kauzou Pandora Papers,“ uvedl k tématu předseda ANO pro Novinky.

Kauza Pandora Papers se týkala finančních operací, jež se snažili jejich zadavatelé utajit před veřejností. Ukrýt kapitál se snažily osoby a subjekty z téměř z celého světa, přičemž v dokumentech se objevila kromě Babiše i jména řady dalších politiků.

Například dnes již bývalý chilský prezident Miguel Juan Sebastián Piñera Echenique kvůli kauze čelil snaze Senátu o odvolání. Možnost hlasování o takzvaném impeachmentu 16. listopadu 2021 ale o pět hlasů neprošla, jak připomíná web France 24.

Předsedu ANO dokumenty zmiňují v souvislosti s nákupem nemovitostí ve Francii, jak upozornili novináři. Česká Národní centrála proti organizovanému zločinu v dubnu 2022 konstatovala, že se na našem území v souvislosti se skutky popisovanými v Pandora Papers Babiš trestného činu nedopustil, dál ale probíhá vyšetřování ve Francii. Novinkám to potvrdila francouzská Národní finanční prokuraturu (Parquet national financier).

České zákony zakazují ovlivňování voleb z ciziny, systematická práce novinářů jako v případě Pandora Papers, se ale pod tento termín vejde jen těžko. Zákon 424/1991 Sb zapovídá například financování politických stran z jiných států.

„Současně existuje například sankční zákon, který nepovoluje podporu od subjektů, které jsou uvedeny na sankčních seznamech,“ připomíná pro Novinky ústavní právník Jan Kysela legislativní kontext.

Policie zatím žádné nelegální snahy o ovlivnění voleb, které se uskuteční 3. a 4. října, neeviduje. „Žádnou takovou informaci nemáme,“ reagoval stručně mluvčí policejního prezídia Ondřej Moravčík.

Složitější to může být v případě šíření dezinformací, které mohou ovlivnit mínění voličů.

„My sledujeme dezinformace, které se často šíří napříč východní Evropou, někdy pochází z Ruska a Ukrajiny. Pokud by se u nás šířily nějakým netypickým způsobem, třeba pomocí chatbotů (počítačových programů určených k automatizované komunikaci, pozn. red.), tak bychom z toho mohli vyvozovat, že se někdo pokouší ovlivnit veřejné mínění. Před současnými volbami ale nevidíme žádnou takovou rozsáhlou aktivitu,“ upozorňuje Petr Gongala ze zapsaného spolku Demagog.cz.

Lidé se ovlivňování voleb obávají, jak vyplývá třeba z letošního průzkumu STEM pro ministerstvo vnitra, jehož plné znění je dostupné na serveru iRozhlas.cz. S tím, že volby negativně ovlivní sociální sítě, na kterých se mohou nekontrolovatelně šířit lži a manipulace, v něm určitě nebo spíše souhlasily dvě třetiny dotazovaných. Tři pětiny lidí měly obavy z korespondenční volby, polovina z manipulace současné vlády a jejích podporovatelů a dvě pětiny z manipulace informačním vlivem z Ruska.

Obavy občanů z ovlivňování voleb nejsou nic nového, jak ukázal průzkum od organizace Central European Digital Media Observatory provedený loni v březnu před posledním hlasování o složení Evropského parlamentu.

Celých 44 procent respondentů se tehdy domnívalo, že eurovolby u nás chtělo ovlivnit Rusko, 40 procent mělo stejný názor na Evropskou unii. Na třetí příčku se s 36 procenty dostaly Spojené státy a čtvrtá byla s 33 procenty Čína.

Politolog Lukáš Jelínek upozorňuje, že se v průzkumu nemusí skutečná realita stoprocentně odrážet a na vyhraněné názory může mít často vliv silná polarizace společnosti.

„Určité vlivové agentury nepochybně fungují, různí propagandisté také mohou ovlivňovat politické nálady. V tuto chvíli jsou ale nejspíš mnohem intenzivněji cítit z východu a z Ruska,“ domnívá se Jelínek.

Podobné zájmy podle něj mohou mít i velmoci z dalších částí světa. „Z našeho pohledu bychom se ale na toto měli dívat co nejstřízlivěji. A nemusí jít ani tak o snahu ovlivnit přímé volební výsledky jako spíše o zájem dlouhodobě působit na atmosféru ve společnosti,“ dodává politolog.

Podle Kristíny Šefčíkové z Prague Security Studies Institute obecně není pochyb o tom, že je Česká republika terčem ruských vlivových operací.

„To platí o operacích v prostoru informačním i fyzickém, například v podobě ruské podpory sabotážních zásahů. V informačním prostoru bývá mimo jiné snaha podporovat stávající společenské konflikty a relativizovat pravdu,“ říká Šefčíková.

Z šíření těchto narativů ovšem v ANO těžkou hlavu nemají. Na konferenci Společnosti pro obranu svobody projevu se nedávno její účastníci, mezi nimiž byl i místopředseda ANO Radek Vondráček, shodli, že například vysílání Kremlu podřízené ruské televize RT by mělo být přístupné všem, jak upozornily Novinky. Vondráček by také nejraději zrušil i Centrum proti hybridním hrozbám, jež spadá pod ministerstvo vnitra.

S kompromitujícím materiálem se dva týdny před volbami aktuálně potýká vedení Starostů. Jak Novinky informovaly, několikastránkový dokument údajně zaznamenává průběh schůzky špiček strany v čele s ministrem vnitra Vítem Rakušanem. Ten na ní měl na jaře 2022 podle textu řešit dopady kauzy Dozimentr několik týdnů před tím, než policie zadržela a obvinila jeho aktéry. Rakušan pravost tvrzení rezolutně odmítá.