Hlavní obsah

Zemřel zakladatel Mendelovy polární stanice Pavel Prošek. Nesnášel, když mu říkali polárník

Ve věku 85 let zemřel v neděli zakladatel České vědecké stanice J. G. Mendela v Antarktidě Pavel Prošek. Oznámili to jeho kolegové na facebookovém profilu Českého antarktického výzkumného programu s tím, že odešel muž pěti P: Pan Profesor Pavel Prošek, Prezident Českého antarktického nadačního fondu. Nesnášel, když mu říkali polárník.

Foto: Český antarktický výzkumný program

Profesor Pavel Prošek s tabulí, která je umístěna na Mendelově polární stanici.

Článek

Prošek byl podle kolegů nejen mimořádný vědec, který se zabýval klimatickou změnou a jejími dopady, ale i schopný manažer.

„Byl schopen přesvědčit ministerstvo školství, že vědecká komunita v Česku stanici potřebuje, že má smysl, aby tak malá země měla svoji vlastní vědeckou polární stanici,“ řekl Novinkám manažer Českého antarktického výzkumného programu Pavel Kapler.

Nepochyboval o potenciálu české vědy

Mendelovu polární stanici vybudovala brněnská Masarykova univerzita v roce 2007 za zhruba 50 milionů korun, a to na ostrově Jamese Rosse u Antarktického poloostrova. Stala se výkladní skříní české vědy.

Využívána je vždy od ledna do března v období antarktického léta. V Česku je sice tou dobou zima, ale v oblasti jižního pólu je příznivé počasí.

Za dobu existence už na stanici pobývalo přes 150 vědců, včetně zahraničních. Řešili přes 50 v mnoha ohledech naprosto mimořádných vědeckých projektů, které souvisejí nejen se změnou klimatu, geologií Antarktického poloostrova, ale také s odolností lidského organismu vůči stresu. Některé poznatky mohou pomoci lidem k cestám do vesmíru.

Foto: Český antarktický výzkumný program

Pavel Prošek (vpravo) v Antarktidě s kolegou Kamilem Láskou

Stanice je také unikátním místem, na němž se testuje odolnost ryze českých výrobků od bot až po nátěrové hmoty.

„Jsme jen malá země, ale dokázali jsme se zařadit mezi ty, kteří mají trvalou vědeckou přítomnost na Antarktidě,“ uvedl Prošek v minulosti k významu stanice. Podle něj byla dokladem toho, že česká věda má velký potenciál.

Polárníci byli velikáni minulosti, on byl vědec

Nesnášel, když byl označován za polárníka. Tvrdil, že toto označení patří jen velikánům - objevitelům jako byli Fridtjof Nansen, Roald Amundsen nebo Ernest Shackleton, kteří pro lidstvo objevovali Arktidu a Antarktidu. Podle něj doba polárníků skončila s těmito muži.

Prošek sám o sobě hovořil jako o vědci a používání termínu polárník v současné době považoval za projev jisté nabubřelosti, a to především od turistů, kteří míří do Antarktidy nebo Arktidy v pohodlí vrtulníků jen proto, aby ušli drobný kus cesty a stanuli na pólu.

Foto: archiv Českého antarktického polárního výzkumu

Mendelova polární stanice na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě

„Bude nám trvale ctí, že jsme s ním mohli pracovat na největším snu české polární vědy; už teď je postrádán stejně bolestně jako bude navždy s vděčností vzpomínán,“ dodal k Proškovu odchodu Kapler.

Profesor Prošek byl držitelem mnoha ocenění, včetně Stříbrné medaile předsedy Senátu ČR, kterou převzal v roce 2020.

Foto: Český antarktický výzkumný program

Profesor Pavel Prošek s publikací Antarktida, kterou vytvořil se svými kolegy.

Výběr článků

Načítám