Článek
Potenciál těchto bakterií nyní zkoumají vědci ze tří brněnských univerzit. „Naším cílem je zjistit, jaké mají vlastnosti, jak se chovají a jestli by byly použitelné nějakým aplikačním směrem. Ve zkratce zkoumáme genetický potenciál těchto bakterií produkovat bioaktivní látky,“ řekla Novinkám Stanislava Bezdíček Králová z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity (MENDELU) v Brně.
Zkoumají se bakterie odebrané v Antarktidě v roce 2019. Další vzorky z tamních sedimentů chce zmíněná výzkumnice přivézt z oblasti jižního pólu již v příštím roce.
Postřik zemědělských plodin proti mrazíkům
Unikátní projekt je příkladem toho, jak antarktická Mendelova polární stanice, kterou v roce 2006 vybudovala brněnská Masarykova univerzita na ostrove Jamese Rosse, pomáhá vědcům z ČR pracovat na špičkových projektech.
Stanice se za dobu své existence stala výkladní skříní české vědy. Dosud na ní pobývalo přes 130 vědců pracujících na 50 projektech.
Práce v laboratoři se vzorky odebranými v Antarktidě
Bezdíček Králová vysvětlila, že některé bakterie z Antarktidy mohou být úplně endemické (tj. vyskytující se jen na jednom místě, v tomto případě v Antarktidě - pozn. red.), některé v sobě mají specifickou jen část, která se s ohledem na drsné polární podmínky vyvinula jinak. Výzkum bakterií by mohl vést k přelomovým poznatkům.
Nejde jen o vývoj nových antibiotik. Vůči těm současným je lidstvo odolnější, jinými slovy nejsou některá antibiotika již tak účinná jako kdysi. Bakterie z Antarktidy by mohly pomoci i v boji s plísňovými infekcemi. Zkoumá se jejich využití i v rámci boje s rakovinou.
Mendelova polární stanice na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě
Nové poznatky mohou být využitelné i v zemědělství, a to při ochraně plodin proti mrazíkům. „Mikroorganismy produkují proteiny, které je samy chrání před chladem. Pokud se dostaneme k této látce, můžeme vyrobit postřik chránící před chladem,“ vysvětlila Bezdíček Králová.
Výzkumníkům pomáhají svými výpočty
Průběžné výsledky výzkumu by mohly být už na konci letoška, další se uzavřou v polovině příštího roku. Partnerem projektu je Vysoké učení technické (VUT) v Brně.
„Kolegové jsou zodpovědní za výpočetní část, pro kterou generujeme genomy a metagenomy. Následně určujeme, kam by se výzkum měl výpočetně posunout, aby výsledky byly biologicky relevantní a mohli jsme je otestovat,“ popsala vědkyně.
Výzkum se koná jako součást Českého antarktického výzkumného programu. Organizačně jej zaštiťuje Masarykova univerzita.
Další vzorky bakterií odeberou vědci pro svůj výzkum v příštím roce.
Bakterie nečelí v Antarktidě jen chladu, ale i mnoha dalším extrémům. „Je tam obrovské UV záření, v podstatě nejvyšší na zemi. Téměř tam není voda, i když jsou tam ledovce, voda je ve skupenství, které není pro život vhodné. Také je tam nejnižší množství srážek na světě. Na Antarktidě je velmi nehostinné prostředí a k tomu všemu je tam také velmi málo živin,“ dodala na závěr Bezdíček Králová s tím, že právě to mohlo dát bakteriím pro lidstvo zatím netušené schopnosti.
