Hlavní obsah

Zemřel Ed Smylie, který díky „poštovní schránce“ pomohl zachránit posádku mise Apollo 13

4:33
4:33

Poslechněte si tento článek

Ve věku 95 let zemřel americký inženýr Robert Edwin „Ed“ Smylie. Zejména jemu je připisováno řešení problému odstraňování oxidu uhličitého během mise Apollo 13, což pomohlo zachránit posádku při návratu zpět na zemský povrch. Ed Smylie z Crossville v Tennessee zemřel v pondělí 21. dubna – téměř přesně 55 let po události, která ho proslavila.

Foto: MSU Libraries, NASA

Ed Smylie a improvizovaný filtr CO2, tzv. poštovní schránka

Článek

Smylie byl obecně zodpovědný za vývoj systémů podpory života, skafandrů a dalšího vybavení v rámci programů Mercury, Gemini, Apollo, Skylab, Apollo-Sojuz a raketoplánu, shrnul internetový časopis Kosmonautix, který na jeho úmrtí rovněž upozornil.

Narodil se 25. prosince 1929 v okrese Lincoln ve státě Mississippi. Po službě u námořnictva vystudoval strojírenství na Mississippi State University a management v Massachusettském technologickém institutu (MIT). Do amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) nastoupil v roce 1962 a podílel se na vývoji systémů podpory života pro program Apollo – včetně skafandrů a systémů řízení prostředí na palubě.​

Jako vedoucí oddělení systémů pro posádku v NASA vedl tým, který navrhl improvizovaný filtr oxidu uhličitého, díky němuž astronauti přežili kritické chvíle po výbuchu na palubě kosmické lodi.​

Pytlíky, lepicí páska, hadice ze skafandru a ponožka

Po explozi na Apollu 13 (mise ve složení James Lovell, Jack Swigert a Fred Haise) v dubnu 1970 musel jeho tým rychle vyřešit problém nekompatibilních filtrů oxidu uhličitého mezi velitelským a lunárním modulem. Improvizované řešení využívající plastové pytlíky, lepicí pásku, hadici ze skafandru a ponožku vstoupilo do historie jako příklad inženýrské kreativity a duchapřítomnosti.

Tento improvizovaný filtr, přezdívaný „poštovní schránka“, umožnil posádce bezpečný návrat na Zemi.​

Po ověření, že provizorní řešení funguje, museli samozřejmě v pozemním středisku astronautům z mise Apollo 13 sdělit, jak si „poštovní schránku“ sestavit ve vesmíru.

„Spojili jsme se s T. K.,“ popsal dříve Smylie podle webu collectSPACE, čímž myslel Thomase „Kena“ Mattinglyho, který měl původně letět s Lovellem a Haisem, ale byl na poslední chvíli stažen kvůli možné nákaze zarděnkami. „T. K. měl jiné povinnosti a pověřil (astronauta) Tonyho Englanda, aby s námi vypracoval postupy pro posádku, jak to sestavit.“

„I když jsme za to dostali hodně publicity a (prezident Richard) Nixon nás dokonce zmínil jménem, vždycky jsem říkal, že je to proto, že to byl problém, kterému lidé rozuměli. Nikdo opravdu nechápal ty těžké věci, které jinak dělali. Ale filtru rozumí každý,“ poznamenal.

Za své zásluhy obdržel Smylie řadu vyznamenání včetně Prezidentské medaile svobody. Po odchodu z NASA působil ve vedoucích pozicích v několika velkých technologických firmách. Zanechal po sobě tři děti, dvanáct vnoučat a patnáct pravnoučat.

Houstone, máme problém!

Vesmírná loď Apollo 13 svého cíle, jímž mělo být přistání třetí posádky na Měsíci, nedosáhla. Po explozi kyslíkové nádrže ale astronauti ve spolupráci s experty na Zemi dokázali závadu vyřešit a bezpečně se vrátit domů. Let Apolla 13, který trval necelých šest dní, je označován jako „nejúspěšnější selhání v historii kosmonautiky“. Loď na misi odstartovala pomocí nosné rakety Saturn V dne 11. dubna 1970.

Posádku lodi tvořili velitel Jim Lovell (jeho matka měla české kořeny; měl s sebou i čs. vlajku), pilot lunárního modulu Fred Haise a pilot velitelského modulu John Swigert, který na poslední chvíli nahradil jiného kolegu Kena Mattinglyho, u kterého hrozilo nakažení zarděnkami. Při testech neměl protilátky v krvi a ač nakonec neonemocněl, byl pro jistotu nahrazen Swigertem ze záložní posádky.

První dny letu šly hladce, 13. dubna se ale v řídicím středisku z reproduktorů ozval hlas astronauta Swigerta. „OK, Houstone, měli jsme tu problém,“ řekl doslova, jak vyplývá z nahrávek vesmírné agentury NASA.

„Tady Houston, zopakujte to, prosím,“ odpovědělo řídicí středisko.

„Ehm, Houstone, měli jsme problém,“ řekl pak Lovell.

Za to, že je výrok známější v podobě „Houstone, máme problém“ může zřejmě slavný film Apollo 13 (1995) s Tomem Hanksem v hlavní roli. Šlo o záměrnou scenáristickou zkratku.

Bývalí astronauti Lovell a Haise stále žijí a je jim více než 90 let, Lovellovi dokonce 97. Swigert zemřel již v roce 1982 na rakovinu, Anthonymu Englandovi je „jen“ 82 let.

Zmíněný astronaut Mattingly zemřel na konci října 2023. I on se proslavil především svým záchranným plánem pro posádku neúspěšné třetí expedice na Měsíc, mise Apollo 13. Podle NASA nepochybně nejdramatičtější úlohu sehrál Mattingly poté, co se těsně před startem Apolla 13 v jeho rodině vyskytly zarděnky, a tudíž – i když se nakonec nenakazil – se musel cesty vzdát a k naší přirozené družici tehdy neodletěl.

V rámci pozemního týmu však připravoval klíčová rozhodnutí probíhající v reálném čase, která zajišťovala úspěšný návrat poškozené lodi i posádky Apolla 13 domů.

Související témata:
Robert Edwin „Ed“ Smylie (inženýr)

Výběr článků

Načítám