Článek
Za posledních třicet let se průměrná globální teplota zvyšovala přibližně o 0,26 °C za desetiletí.
Podle služby Copernicus Climate Change Service (C3S) je nejrychleji se oteplujícím kontinentem Evropa - od poloviny 90. let 20. století se otepluje přibližně o 0,53 °C za desetiletí. Rychleji se otepluje jen oblast Arktidy (přibližně o 0,69 °C za desetiletí).
Dlouhodobý nárůst průměrné globální teploty je způsoben především nárůstem globálních emisí skleníkových plynů, na nerovnoměrné rychlosti oteplování po celé zeměkouli se pak podílí kombinace několika faktorů.
Třeba pevniny se oteplují rychleji než oceány, protože oceány mají vyšší tepelnou kapacitu. K regionálním rozdílům dochází také vlivem cirkulace atmosféry a změnou vanutí převládajících větrů.
Evropa a Arktida se oteplují rychleji než světový průměr
Vliv může mít také kvalita ovzduší. Například v oblastech s více znečištěným ovzduším snižuje vyšší množství atmosférických aerosolů množství slunečního záření, které dopadá na povrch. To může částečně kompenzovat oteplování způsobené zvýšeným množstvím skleníkových plynů.
Proč se Evropa otepluje nejrychleji?
Čistota vzduchu hraje roli i v Evropě, která je v současnosti nejrychleji se oteplujícím kontinentem - od 80. let 20. století překonává celosvětový průměr oteplování dvojnásobně. Tento trend vysvětluje několik faktorů:
- Měnící se charakter počasí: Změny v atmosférické cirkulaci přispívají k častějším a intenzivnějším letním vlnám veder v Evropě. Nejnovější zpráva o stavu klimatu v Evropě zdůraznila, že počet dní s tepleným stresem v Evropě roste a v roce 2024 byl zaznamenán druhý nejvyšší počet v historii. Na začátku léta 2025 již došlo k vlnám veder na většině území Evropy.
- Snížení znečištění ovzduší: V minulosti měly emise aerosolů v Evropě za následek snížení množství slunečního záření dopadajícího na zemský povrch. Od 80. let 20. století se díky přísnějším předpisům o kvalitě ovzduší podařilo tyto emise v celé Evropě snížit. V důsledku toho dopadá na povrch více slunečního záření a ubývá také oblačnosti, což přispívá k rychlejšímu oteplování v regionu.
- Geografie: Část Evropy zasahuje do Arktidy, což je nejrychleji se oteplující oblast na Zemi. Velmi rychle se proto otepluje také Severní Amerika, její velká část je také v oblasti Arktidy.
Počet dní s tepleným stresem a tropickou nocí. Na základě univerzálního teplotního klimatického indexu (UTCI) jsou prahové hodnoty pro „silný“, „velmi silný“ a „extrémní tepelný stres“ 32 °C, 38 °C a 46 °C. „Tropické noci“ jsou noci, během nichž teplota neklesne pod 20 °C.
Evropa „vede“ v oteplování, i když se podíváme na statistiky podle států. Od roku 1961 do roku 2024 byl zaznamenán nejvyšší nárůst teplot v evropských zemích. Za posledních 10 let se nejvíce oteplilo v Bělorusku, Litvě, Rusku a Rakousku. Česko je v první desítce. V první dvacítce jsou jen čtyři státy mimo Evropu, pokud nepočítáme Rusko - Surinam, Kuvajt, Bahrajn a Mongolsko.
Oteplování v Arktidě
Nejrychleji se otepluje Arktida, a to z několik důvodů. S oteplováním klimatu taje sníh a led, pod kterým se objevují tmavší povrchy jako voda v oceánu nebo holá půda. Sníh má mnohem vyšší odrazivost na rozdíl od tmavší vody a půdy. Tmavší povrchy pohltí mnohem více slunečního záření, což vede k dalšímu oteplování.
Rozsah arktického mořského ledu v průběhu let dramaticky ubývá.
Roli hraje i to, že u pólů tolik nefunguje konvekce a s ní spojené vertikální promíchávání vzduchu.
A význam má i vlhkost atmosféry. Čím teplejší je vzduch, tím více pojme vlhkosti. Očekává se, že množství vodní páry přenášené k pólům se bude se změnou klimatu zvyšovat, což dále zintenzivní oteplování Arktidy.
Anomálie roční teploty vzduchu v Arktidě (oblast od polárního kruhu k pólu)
Oteplování v Česku
I v Česku je patrný trend oteplování. V posledních letech jsou mnohem častější dny s tropickou teplotou nad 30 °C. Také přibylo takzvaných supertropických dnů (teplota nad 35 °C), které se dříve objevovaly jen velmi výjimečně.
Loňský rok byl v Česku stejně jako celkově v Evropě nejteplejší v historii. Průměrná roční teplota vzduchu 10,3 °C byla o 2,0 °C vyšší než normál v letech 1991 až 2020. Druhý nejteplejší rok je 2023 a třetí 2019.
Průměrná roční teplota vzduchu v Česku v porovnání s teplotním normálem 1991-2020
Letošek je zatím také nadprůměrně teplý. I když je prostředek července mírně chladnější než obvykle, dní s nadprůměrnou teplotou je mnohem více. Celkově tak máme v průměru pořád teplejší roky než dříve.
I když letošní jaro se nám mohlo zdát chladné - a květen byl opravdu chladnější než obvykle - data jasně ukazují, že celkově bylo jaro (březen, duben, květen) teplotně nadprůměrné.
