Hlavní obsah

Zbytky supernovy v Plachtách. Český fotograf zachytil pozůstatky vesmírné exploze

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Titul Česká astrofotografie měsíce (ČAM) za srpen obdržel snímek „Zbytky supernovy v Plachtách“, jehož autorem je tuzemský astrofotograf Jakub Korbel. Jeho pohled do hlubin kosmu zaujal porotu soutěže, která vybírala z 53 snímků. Na působivé výsledné fotografii pořízené letos 14. května z území africké Namibie vidíme komplex mlhovin a zbytků po supernovách.

Foto: Jakub Korbel

Fotografie „Zbytky supernovy v Plachtách“.

Článek

V pondělí 4. září o tom informoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR a České astronomické společnosti – pod její záštitou fotosoutěž probíhá a její porota vítězný snímek vybrala.

„Devět tisíc let před naším letopočtem není tak dávno. Na Blízkém východě se formují kultury mladší doby kamenné, je založeno Jericho, tají ledovce a ve střední Evropě máme stále ještě střední dobu kamennou. Ubývá velkých savců a lidstvo se stěhuje na sever. Na celém světě je lidí ještě velmi málo, patrně méně než pět milionů. A právě v této době dochází v severozápadní části souhvězdí Plachet, které tehdy ovšem ještě nikdo takto nepojmenoval, k mohutné explozi,“ uvedl za porotu ČAM Marcel Bělík z Hvězdárny v Úpici.

Jeden z nejbližších známých zbytků po výbuchu supernovy

Masivní hvězda zde ukončila svůj aktivní život obrovským výbuchem supernovy. Tato událost se tehdy odehrála ve vzdálenosti pouhých 815 světelných let. Díky tomu se jedná o jeden z nejbližších známých zbytků po výbuchu supernovy.

Zbytky rozervané mlhoviny obklopují rychle rotující neutronovou hvězdu, tzv. pulzar – pozůstatek původní hvězdy.

Jak bude vypadat Slunce, až zemře? Webb zachytil mimořádné snímky umírající hvězdy

Věda a školy

Příslušný pulzar se kolem své osy otočí 11krát za sekundu a jeho průměr se odhaduje na 20 kilometrů. Jak ukazují data z americké rentgenové observatoře Chandra, vytváří se tam stále zářící mlhovina rozpínajících se plynných zbytků mířících dále do okolí.

Oblast rozpínající se mlhoviny zabírá nejméně 230 světelných let v průměru, což v projekci na oblohu představuje více než 100 ploch měsíčního úplňku.

Gumova, nikoli gumová supernova

Korbelův snímek navíc zachycuje i pozůstatky dalšího, mnohem staršího výbuchu supernovy – z doby okolo jednoho milionu let nazpět časem. Je pojmenována po australském astronomovi Colinu Stanleym Gumovi, který její objev publikoval v roce 1955. Je tedy „Gumova“, nikoli „gumová“, upozorňují odborníci.

Od Japonska po Řecko. Modrý Měsíc sledoval celý svět

Věda a školy

Je tak velká, že se nejen nezachytila celá na snímku, ale dokonce je díky své blízkosti velmi špatně pozorovatelná. Rozkládá se na rozhraní souhvězdí Plachet a Lodní zádě a na obloze zabírá oblast větší než 40 stupňů. My se nacházíme asi 450 světelných let od předního a 1500 světelných let od zadního okraje této vodíkové mlhoviny.

O Gumově mlhovině zůstává stále mnoho neznámého, včetně časování, a dokonce i samotného počtu výbuchů supernov, jež jí daly vzniknout, uzavírají astronomové.

Vítězné snímky soutěže ČAM z uplynulých měsíců lze nalézt na webu České astronomické společnosti.

Namodralá mlhovina ve tvaru olihně. Český fotograf pořídil snímek z okraje Mléčné dráhy

Věda a školy

Reklama

Výběr článků

Načítám