Hlavní obsah

Namodralá mlhovina ve tvaru olihně. Český fotograf pořídil snímek z okraje Mléčné dráhy

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Namodralou mlhovinu ve tvaru olihně na pozadí červené emisní mlhoviny v souhvězdí Cefea se podařilo zachytit českému fotografovi Davidovi Zimákovi. Mlhovina s názvem Ou4 se nachází na okraji Mléčné dráhy ve vzdálenosti asi 2300 světelných let. Snímek s názvem Ou4 – Obří oliheň vyhrál v soutěži Česká astrofotografie měsíce za měsíc červenec.

Foto: David Zimák

Ou4 – Obří oliheň

Článek

V pátek o tom informoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR a České astronomické společnosti – právě její porota vítězný snímek vybrala.

Fotograf bojoval především se světelným znečištěním, z téměř 17 hodin expozic se mu ale podařilo získat snímek namodralé mlhoviny na pozadí červené emisní mlhoviny Sh 2-129. Výsledná fotografie je z 11. července, Zimák ji pořídil v okolí Uherského Hradiště.

Charakteristická modrozelená barva je způsobena emisí dvakrát ionizovaného kyslíku, tvar mlhoviny souvisí s aktivitou velmi horké trojhvězdy HR8119. Ionizaci způsobuje intenzivní ultrafialové záření centrální hvězdy, jejíž povrchová teplota přesahuje 25 tisíc kelvinů.

Mléčná dráha nad říší divů. NASA publikovala českému fotografovi už 40. snímek

Věda a školy

Nad centrální hvězdou se nachází i tzv. červený nadobr, proměnná hvězda V419 Cephei s povrchovou teplotou okolo 3200 kelvinů.

„Létající netopýr“

Velkou mlhovinu Sh 2-129 objevil koncem 50. let minulého století americký astronom Stewart Sharpless. Zařadil ji do svého katalogu oblastí emisních mlhovin a později dostala jméno Létající netopýr.

FOTO: Nejkrásnější fotografie srpnového superúplňku ze všech koutů světa

Věda a školy

Létajícího netopýra fotografoval v roce 2011 i francouzský fotograf a amatérský astronom Nicolas Outters, který v něm našel namodralou mlhovinu. Kvůli jejímu charakteristickému tvaru ji nazval Le Calamar. Mlhovina se označuje jako Ou4, jelikož se jedná o čtvrtou mlhovinu objevenou Outtersem.

Skutečný rozměr Olihně je podle astronomů 50 světelných let a na obloze zabírá plochu téměř tří měsíčních úplňků.

Vítězné snímky v jednotlivých měsících jsou na tomto webu.

Webb se zaměřil na „nedalekou“ mlhovinu Tarantule a odhalil neznámé hvězdy

Věda a školy

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám